Šedivé úterý, Škaredá středa, Velký pátek: Znáte velikonoční dny?

Máme to zažité, ale častokrát si ani pořádně nevzpomeneme, co jednotlivá pojmenování a zvyky znamenají. Možná zrovna na velikonoční středu svítí sluníčko a nepřipadá nám vůbec škaredá. A proč bychom vlastně neměli na Velký pátek prát, když koš se špinavým oblečením už přetéká?

Validity: 8.3 - 8.3.2017

Výslužku v podobě vajíček a cukroví dostanou koledníci na velikonoční pondělí.

Výslužku v podobě vajíček a cukroví dostanou koledníci na velikonoční pondělí.

Většina z nás i v dnešní rychlé době dodržuje alespoň minimum velikonočních zvyklostí. Aby se nám však tradice nepřeměnily pouze na prázdné názvy, neuškodí si připomenout, jaká historie se v jejich pozadí ukrývá.

Kdy vlastně začínají Velikonoce?

Velikonoční týden začíná Květnatou nedělí, při níž se připomíná Ježíšův příjezd do Jeruzaléma. Při slavném příjezdu vítali lidé Ježíše květinovým ratolestmi a provolávaly ho za krále. Ratolesti se proto staly významným křesťanským symbolem. Při bohoslužbách květnaté neděle se poprvé čtou pašije – texty evangelia, které popisují zatčení, odsouzení a umučení Ježíše Krista.

Přečtěte si, jaký původ mají Velikonoční zvyky a tradice: Proč se malují vajíčka a pletou pomlázky?

Víte, proč slavíme Velikonoce a kde mají původ některé ze zvyků?

Víte, proč slavíme Velikonoce a kde mají původ některé ze zvyků?

Tradice nejdůležitějších křesťanských svátků se často prolínají s pohanskými zvyky, které sahají daleko do historie a jsou spojeny s oslavami jara. Zatímco pro křesťany je prvním důležitým dnem Škaredá středa, pohanské zvyky se vztahují i k Modrému pondělí a Šedivému úterý. Pondělí představovalo začátek jarního úklidu a pokračovalo se i v úterý – podle pověstí se tento den vymetaly pavučiny z koutů.

Na Škaredou středu se nemračte

Osudný den, kdy Jidáš zradil Ježíše, připomíná Škaredá středa. Tento den je někdy nazýván také Sazometnou středou, jak název napovídá kvůli tomu, že se tradičně vymetaly saze z komína. Jedna z pověr navíc praví, že bychom se na tento den nikdy neměli škaredit. Hrozilo by nám potom, že budeme mít důvod se škaredit i každou následující středu v tomto roce.

Den, kdy utichají zvony

Pravděpodobně jste už slyšeli, že na Zelený čtvrtek byste měli sníst něco zeleného, aby vás po celý rok provázelo zdraví. Původní název dne však se zelení neměl nic společného. Český přívlastek zelený vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek).

Originální kraslice: Jak nazdobit vajíčka snadno, rychle a originálně?

Na Zelený čtvrtek se sluší sníst něco zeleného. Byť má název původ úplně jiný.

Na Zelený čtvrtek se sluší sníst něco zeleného. Byť má název původ úplně jiný.

Na Zelený čtvrtek si totiž křesťané připomínají poslední večeři Páně, při níž Ježíš obětoval Bohu Otci své tělo a krev a v podobě chleba a vína je předal apoštolům. O Zeleném čtvrtku se při večerní liturgii naposledy rozeznívají zvony a poté utichají až do soboty. Pověst praví, že zvony odlétají do Říma. Místo zvuku zvonů se na vesnicích tradičně ozývaly řehtačky a klapačky, se kterými chlapci a dívky obcházeli domy a vyháněli nečisté síly z domů a stavení.

Magický Velký pátek

Aby Ježíš vykoupil hříchy lidstva, přijímá na Veliký pátek rozsudek smrti a vydává se na křížovou cestu. V tento den se neslaví mše svatá a měl by se dodržovat přísný půst. Podle pověsti by se v tento den nemělo prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Ježíšovy krve.

Velký pátek je často spojován s magickými silami a mnoha zvyky, které udávají pohanské pověsti. Věděli jste, že byste v tento den neměli nic půjčovat? Hrozilo by vám totiž, že půjčená věc se vám vrátí očarovaná. Neměli byste také hýbat se zemí – okopávání zahrádky proto raději odložte. Místo toho vyrazte do lesa či do hor. Na Velký pátek se podle pověstí otevírají hory a skály a vydávají své poklady.

Správná hospodyňka v sobotu peče

Pokud chcete udržovat tradiční Velikonoce, měli byste si na sváteční výzdobu a přípravu typických pokrmů vyhradit Bílou sobotu. V tento den se malují vajíčka, peče se beránek, mazanec a každou domácnost by měl zdobit slavnostně prostřený stůl. Chlapci nesmějí zapomenout uplést z vrbových proutků pomlázku.

Během dne je v kostelích stále ticho, křesťané oplakávají Ježíšovo přebývaní v hrobě. Teprve večer se rozeznívají zvony při Velikonoční vigilii, která zvěstuje Kristovo vítězství nad smrtí. Slavnost Veliké noci je odedávna nocí bdění, při níž křesťané očekávání zmrtvýchvstání Páně. Věděli jste, že název Velikonoce pochází právě z pojmenování sobotní noci, která byla označena za Velikou?

Boží hod velikonoční ve znamení oslav

Nedělní oslavy a mše už probíhají v radostném duchu a připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry – zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Boží hod velikonoční se nese ve znamení slavnostního setkávání nejbližší rodiny a pojídání svátečních pokrmů.

V pondělí se nechte vyšlehat

Vyšlehání pomlázkou má za cíl to, aby dívka zůstala svěží a zdravá.

Vyšlehání pomlázkou má za cíl to, aby dívka zůstala svěží a zdravá.

Velikonoce vrcholí pondělní pomlázkou. Brzy ráno vyrážejí koledníci s pomlázkami za děvčaty, aby je vyšlehali. Nepatří tenhle zvyk k vašim oblíbeným a před pomlázkou se raději schováváte? Pokud chcete zůstat svěží a zdravá, měla byste se podvolit výprasku alespoň od jednoho koledníka. Pomlázkám se totiž přisuzuje životodárná síla a chlapci by za svoji námahu měli dostat výslužku v podobě vajíček a cukroví.

Mobilní aplikace
Potraviny
on-line
Zobrazit více