Velikonoční zvyky a tradice: Proč se malují vajíčka a pletou pomlázky?

Největší křesťanský svátek, ale i oslava jara a plodnosti. To jsou Velikonoce, svátky, které na nás čekají vždy první jarní neděli po prvním jarním úplňku. Patříte mezi ty, kteří si tuto malou oslavu jara zpříjemňují nejrůznějšími zvyky? Tak se pojďte podívat, kde se tyto zvyky a tradice vzaly a proč nás Velikonocemi provází rok co rok.

Validity: 2.3 - 1.3.2017

 

Svátky jsou za dveřmi. Znáte nejoblíbenější velikonoční zvyky a tradice?

Pomlázka – omladí a uzdraví
Myslíte si, že pomlázka slouží jen k tomu, aby mohli chlapci a muži jednou za rok beztrestně vyšlehat své něžné polovičky? Ale kdepak! Tahle tradice je tu s námi pro dobro žen. Mladé vrbové proutky, ze kterých se pomlázka plete, mají díky své životní síle za úkol udržet ženy celý rok zdravé, silné a krásné.

Pomlázka by měla ženy také pomladit. A od tohoto slova právě dostala své jméno. Přijde vám tato tradice nespravedlivá? V některých oblastech Čech a Moravy mohou odpoledne ženy na oplátku muže polít kbelíkem studené vody. Rozhodně nejde o pomstu. Voda stejně jako proutí omlazuje a dodává sílu.

Pomlázka zajistí ženám krásu, zdraví a sílu na celý rok dopředu.

Vajíčka – symbol nového života
Tato odměna za vyšlehání je už odnepaměti symbolem nového života, plodnosti a vděku. Proč ale vajíčka barvíme? Je to proto, že lidé v minulosti věřili, že magikou moc vajec lze posílit právě barvením.

Naučíme vás, jak na originální kraslice: Jak nazdobit vajíčka snadno, rychle a originálně?

Nejoblíbenější barvou byla červená, symbolizující krev a s ní spojený nový život. V minulosti se vajíčka zdobila nejen na Velikonoce, ale i během dalších svátků a významných životních událostí, jako byly svatby nebo narozeniny. A protože vajíčko mělo přenést svou sílu na obdarovaného právě snědením, barvila se vejce uvařená natvrdo.

Věděli jste, proč na Velikonoce zdobíme právě vajíčka?

A jak staré je samotné zdobení? Podle vědců má nejstarší kraslice asi 2 300 let. Barvení vajec tedy původně nijak nesouvisí s křesťanskými zvyky. Má daleko praktičtější důvod. Během půstu se v minulosti nesměly po 40 dní jíst maso ani vejce. A aby se vejce nezkazila, hospodyně je uvařila a poté obarvila, aby je tak odlišila od těch čerstvých. Postupně se k tomu přidávalo další jednoduché zdobení, až vznikla kraslice tak, jak ji známe dnes. 

Beránek – pečivo pro chudé
Pečete i vy na Velikonoce tuhle dobrotu? A víte, proč pečeme právě beránka? Tato tradice se silně pojí s náboženstvím. Své místo má jak v judaismu, tak v křesťanství. Pro židy představuje beránek symbol Izraelců – Božího stáda, jejímž pastýřem byl Hospodin. Křesťané vidí v beránkovi symbol oběti Ježíše Krista.

Proč tedy nejíme přímo maso, ale pouze pečivo? Ve starověku bylo beraní maso příliš drahé. Obyčejní lidé si jej nemohli dovolit, a tak jej nahrazovali právě pečivem ve tvaru beránka. A tento zvyk přetrval až do dneška.

Nezapomeňte velikonočního beránka krásně nazdobit. Bez červené mašle by to nebylo ono!

Mazanec – ze slaného na sladké
Tvarem i barvou připomíná slunce, kterého je s příchodem jara všude plno. Těsto na mazanec by se podle tradice mělo zadělávat na Bílou neděli. Použít ho můžete rovnou i na vánočku. Dnes si na sladkém mazanci pochutnáme třeba s kakaem. Dřív ale mazanec patřil mezi slané pečivo. Přidával se do něj strouhaný sýr a více vajec, a tak získal svou typickou žlutou barvu.

Připravte se na svátky jara: Máme pro vás tipy na velikonoční výzdobu!

Slyšeli jste v souvislosti s Velikonocemi slova jako babyka, šoldr nebo plecovník? Právě tak se mazanci dříve říkalo. Dnešní mazanec má se svým předkem společný už jen kulatý tvar s křížem veprostřed.

Dali byste přednost raději slanému mazanci se sýrem, nebo tomu našemu?

Zvyky, na které se zapomíná
Vajíčka, pomlázku a mazanec známe všichni. Ale co třeba křen? Ten lidé na Velikonoce jedí, aby si připomněli hořkost utrpení Krista. Tato tradice je oblíbená zejména v sousedním Polsku a Rakousku. Také svěcení větviček jívy neboli kočiček na Květnou neděli patří mezi opomíjené tradice. Kočičky představují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Ježíše Krista. Dříve je lidé zapichovali na okraj pole, aby chránily úrodu. Uvnitř domu se potom dávaly ke svatým obrázkům nebo ke kříži.

Zajímavá je také tradice vysévání obilí na znamení začátku jara. Dnes už tento zvyk dodržuje málokdo – a pokud ano, tak jen kvůli nazdobení bytu. Je přeci pěkné umístit dekoraci v podobě vajíčka nebo zajíčka na špejli do zelného květináče. 

Které velikonoční zvyky a tradice dodržujete vy?

Mobilní aplikace
Potraviny
on-line
Zobrazit více