Jízdní, horská a dětská kola - Rady a Tipy | TESCO

Jak se vyhnout bolesti svalů

JAK SE VYHNOUT BOLESTI SVALŮ (SVALOVÉ HOREČCE) PŘI CYKLISTICE?

Pustíte-li se do tohoto bohulibého sportu, projdete si většinou těmito třemi fázemi vývoje: netrpělivé čekání na první výlet, radost z jízdy a utrpení po sesednutí ze sedla. Společně přijdeme na to, jak vyzrát na svaly, aby nebolely, a mnohem více se zaměříme na prožitek z prvních dvou fází.

Samozřejmě, nejjednodušším způsobem je vyhnout se kolům úplně, ale v cyklo sekci se na toto řešení nebudeme zaměřovat. Máme pro vás lepší tipy:

Rozehřátí

Než se pustíte do husarských kousků v sedle, je vhodné věnovat pár minut zahřátí svalů. Můžete se protáhnout nebo provést jednoduchou sadu cviků, které si pamatujeme ze školních hodin tělesné výchovy. Obyčejné dřepy a protažení budou určitě stačit a pomohou vám nastartovat organismus pro nadcházející sportovní výkon.

Správné nastavení výšky sedla kola

Správné nastavení sedla významně ovlivňuje rozsah pohybů našich svalů a celkovou efektivitu jízdy. Pokud máte sedlo příliš vysoko, konečky prstů na chodidlech nedosáhnou na pedály a zbytečně tím trápíme lýtkové svaly i svalstvo v bederní oblasti zad. Je-li sedlo naopak příliš nízko, v největším záběru nebudou nohy protaženy a z pokrčených kolenou nevyvineme dostatečný tlak na pedál. Zbytečně unavujeme stehenní sval. Perfektní výška sedáku je taková, kdy máte nohu při nejnižší pozici pedálu téměř nataženou v koleni. Cítíte-li se na kole při optimálně nastavené výšce sedla nejistě nebo musíte-li vytáhnout sedlo mimo bezpečnou výšku, znamená to, že rám kola je pro vaši postavu velký nebo naopak malý. V tomto případě bohužel nebude jízda na kole příliš příjemná.

Odpočinek

Pocítíte-li při jízdě náhlou slabost, snižte intenzitu šlapání nebo si udělejte krátkou přestávku. Nevysedávejte, protřepejte si svaly a snězte něco malého a energeticky vydatného. Vaše svaly chytí druhý dech a nebudete je přetěžovat. Nezapomeňte také pravidelně pít, nejlépe neperlivé nápoje, vodu s citronem nebo se sirupem. Pozornost věnujte i výběru vhodné trasy a vzdálenosti, kam se chystáte dojet. Zvolte si optimální tempo. Pokud jste vyrazili na kolo poprvé po delší době klidu, nepouštějte se na dlouhé vzdálenosti. Dejte svému tělu čas, aby si zvyklo nejen na šlapání, ale také na sezení na sedle. Začněte s krátkými jízdami a postupně prodlužujte vzdálenosti.

Jak se říká, nepřepalte start. Není dobré začínat v příliš vysokém tempu. Prvních 10 minut jízdy udržujte pozvolné, zahřívací tempo, abyste vhodně navázali na strečink a na rozcvičení před jízdou. Nastavte si menší odpor převodu a šlapejte raději s vyšší intenzitou než s použitím velké síly. Tím se dodatečně zahřejete a připravíte se na další zátěž. Nižší rychlostní stupně používejte vždy, budete-li se cítit unaveně. Není třeba zdolat Mount Everest. Nebuďte příliš ambiciózní, snižte rychlost a zdolávejte převýšení spíše zlehka.

Strečink

Také na konci jízdy je třeba maličko zvolnit. Postačí posledních pět minut. Přidejte si kilometr až dva uvolněné jízdy a teprve pak můžete nakopnout závěrečný finiš.

Po takovém výkonu budou vaše svaly potřebovat pořádný strečink. Pozice, kterou udržujeme při jízdě na kole, pro nás není přirozená, a to je důvod, proč také trénovaní cyklisté mohou cítit bolest a ztuhlost nohou, zad i rukou. Strečink použijte jen ve chvíli, kdy necítíte intenzivní bolest, měl by svaly uvolnit, nikoliv přetáhnout. Snažte se pomalu a zhluboka dýchat, okysličíte tak svalstvo. Stehenní svaly protáhnete jednoduchým cvikem. Vsedě na zemi dejte nohy k sobě, předkloňte trup směrem ke konečkům prstů na nohou a pozici podržte po dobu několika vteřin. Protáhněte si také svaly ramen a hrudníku. Opřete se zády o zeď, ruce podél těla zapřete dlaněmi o zeď a vydržte po dobu 10–15 vteřin, pak zvedněte ruce za hlavu, chytněte se jednou rukou za loket a protahujte ruku po dobu několika vteřin. Následně ruce vystřídejte.

 

 

 

Další rady a tipy

Někdy slunečno, jindy deštivo...
co si vzít na sebe na kolo?
 
Jak vybrat
náhradní duši
 
Jak probudit kolo
ze zimního psánku