Prvorepublikové kuchyňské vybavení aneb co nesmělo chybět při vaření žádné správné hospodyňce

V období první republiky, kdy docházelo k masovému zapojení do zaměstnání, neměly ženy dostatek času na domácnost, proto pro ně bylo důležité vaření a kuchyňské uspořádání zefektivnit. Jaké vybavení tehdy hospodyňky používaly a kterými praktickými vynálezy si usnadňovaly život?

Během prvorepublikové éry měly ženy k dispozici časopisy určené přímo pro ně, v nichž se dočetly mimo jiné i o návodech na uspořádání kuchyňského prostoru tak, aby nemusely dělat zbytečné kroky navíc, a měly tak po příchodu z práce jídlo pro rodinu co nejrychleji hotové.

Praktičnost nade vše

Ke konci 19. století jste se mohli setkat s takzvanou černou kuchyní, kterou postupně nahradily sporáky a kamna. Kuchyň měla být řešena jednoduše a vymalována nejlépe bílou emailovou barvou, která se dá snadno otřít. Zem by pak mělo pokrývat světlé linoleum - to, aby prostor působil jasně.

Hospodyňky v časopisech nacházely i rady na kuchyň skládající se z několika stolů, aby měly co největší prostor pro manipulaci s nádobím a jídlem, ale málokterá z nich měla tak rozlehlou místnost, aby se do ní vešlo tolik nábytku.

V roce 1928 se v Evropě objevila kredenc. Ta se vyráběla ze dřeva, které se lakovalo na bílou barvu. Říkalo se jí také reformní kuchyně a tvořily ji skříně na potraviny a na nádobí, mycí souprava, stůl a židle. Později se v kuchyních objevily i elektrospotřebiče, které ženám práci velmi ulehčily.

Pomocníci v kuchyni

Nádobí a většina náčiní bylo vyrobeno ze železa, hliníku či smaltu a pokrmy se servírovaly z porcelánu. Některé ženy měly to štěstí, že měly k dispozici nějakou z technických vymožeností, které 20. století pomalu začalo nabízet. Byl to například Papinův hrnec, plynový vařič, sklenice na konzervování a zavařování potravin či šlehače a mlýnky. Kuchyňský textil, jako jsou ubrusy a utěrky, byly často součástí svatební výbavy. Takový lněný ubrus nesměl chybět na stole žádné domácnosti a byl považován za důležitou součást správného stolování.

Důležitým bodem, jenž měly dodržovat všechny ženy a učit jemu i celou svou rodinu, byla etiketa. Různé kuchařky a časopisy kladly hospodyňkám na srdce, že i doma je třeba stolovat na úrovni.

Součástí kuchyňských skříněk a šuplíků mnohých žen byly i kuchařské knihy, které kromě receptů obsahovaly i rady, jak nejlépe a nejefektivněji nakupovat, čistit nádobí, uchovávat potraviny, servírovat pokrmy a stolovat. Většina žen ale stejně vařila podle zděděných zkušeností a odborné publikace používala jen v případě vytváření složitějších receptů.

Kuchyně bývaly malé a nepříliš šikovně řešené. 


Hospodyňky měly k dispozici nejčastěji železné, hliníkové nebo smaltované nádobí. (Profimedia.cz)

Tento článek z naší historie je součástí akce 100leté recepty, se kterou můžete oslavit společně s Tesco výročí vzniku Československa. Soutěžte se svými tradičními rodinnými recepty a vyhrajte každý týden poukázky na nákup v obchodech Tesco. Více o soutěži naleznete na 
https://itesco.cz/hello/100-lete-recepty/.

Publikováno: Před více než 1 rokem
Vytisknout stránku
Sdílet článek

Články

A jéje! Žádné výsledky Prosím, změňte kategorii.

Příběhy psané s chutí, které budete milovat

A jéje! Žádné výsledky Prosím, změňte kategorii.
2 3 4 5 6 7