Svátky jara za první republiky: Jaké se připravovaly masopustní a velikonoční pokrmy před sto lety?

Velikonoce patřily po dlouhá léta k nejvýznamnějším církevním svátkům, a to i přesto, že se vyvinuly z pohanských oslav jara. Jejich duchovní rozměr zakryla až komunistická éra po druhé světové válce. Jak se tento svátek slavil za první republiky a jaká se připravovala jídla?

Na Tři krále, tedy 6. ledna, končily Vánoce a přicházel čas masopustu, který trval od poloviny, či konce února. Jeho vyvrcholením byla masopustní neděle spojená s taneční zábavou. Nejdůležitější byly poslední tři dny, počínaje čtvrtkem posledního týdne. Tehdy se konaly zabíjačky. Konzumovaly se klobásky, vepřové maso a jiné tučné pokrmy. Součástí masopustního jídelníčku bylo i sladké pečivo, jako jsou smažené koblihy, různé koláče nebo trdelníky.

Koncem masopustu byla Popeleční, nebo také Škaredá středa, která znamenala období pokání a střídmosti, jak v jídle, tak v dalších oblastech lidského bytí. Silně věřící drželi až do Zeleného čtvrtka čtyřicetidenní půst. Během něj lidé jídávali zpravidla sýr, čočku, chléb a brambory, na vesnicích ještě klíčky a byliny.

Zelený čtvrtek získal své jméno podle tradice jarních pokrmů připravovaných zejména z čerstvých bylin. Objevovaly se kopřivy či medvědí česnek. Hospodyně také pekly jidáše – pletence z kynutého těsta připomínající provaz, na němž se oběsil. Pečivo se potíralo medem a bylo symbolem hojnosti a zdraví.

Nedílnou součástí velikonoční tabule byl také mazanec, který mimo jiné sestával z těsta z mouky, vajec, cukru, rozinek a mandlí. Tradičně byl kynutý, protože kynuté těsto připomíná svým nabýváním objemu také nabývání hodnot. Mnohdy jej s sebou hospodyňky brávaly do kostela, aby jej kněz požehnal.

V domácnostech se kromě mazanců objevovaly i vánočky, velikonoční věnce či menší pečivo ve tvaru pletenců či ptáčků. Oslavy Velikonoc propukly naplno na Velikonoční pondělí, kdy stejně jako dnes, hrála ústřední roli vejce.

V prvorepublikovém tisku byste také našli zmínky o tom, jak zdravé je konzumovat jehněčí a skopové maso. V článcích se uvádí, že je škoda hospodyněk, které si se skopovým neumí poradit, neboť toto maso často považují za podřadné. Ty, které ho uměly zpracovat, jej nejčastěji připravovaly na česneku s majoránkou.

Recept na velikonoční jaternicovou sekanou z roku 1930

Suroviny:
500 g prorostlého vepřového masa
150 g syrových vepřových jater
2-3 housky
sůl
pepř
nové koření
zázvor
majoránka
3 stroužky česneku
pšeničná krupička
sádlo
Postup:

Vepřové maso uvařte a poté je nakrájejte najemno. Přidejte syrová umletá játra, 3 namočené a vymačkané housky, koření podle chuti, utřený česnek, několik lžic vývaru z vařeného masa a osolte. Poté přidejte lžíci pšeničné krupičky a dejte péct do pekáčku vymazaného sádlem. Podávejte s kyselím zelím a bramborami.

Velikonoční stůl byl vždy symbolem hojnosti. 

Mazanec se tradičně připravoval z kynutého těsta, které bylo symbolem nabývání hodnot. (Profimedia.cz)

Tento článek z naší historie je součástí akce 100leté recepty, se kterou můžete oslavit společně s Tesco výročí vzniku Československa. Soutěžte se svými tradičními rodinnými recepty a vyhrajte každý týden poukázky na nákup v obchodech Tesco. Více o soutěži naleznete na https://itesco.cz/hello/100-lete-recepty/.

Publikováno: Před více než 1 rokem
Vytisknout stránku
Sdílet článek

Články

A jéje! Žádné výsledky Prosím, změňte kategorii.

Příběhy psané s chutí, které budete milovat

A jéje! Žádné výsledky Prosím, změňte kategorii.
2 3 4 5 6 7