Za první republiky se alkohol konzumoval stejně jako dnes. Jak se proti němu bojovalo?

Období po první světové válce kromě jiného znamenalo i sociální změny a morální rozklad tehdejší společnosti. K jedné z těchto změn patřila i vyšší konzumace alkoholu, která postihla zejména rodiny nezaměstnaných a chudších obyvatel. Co lidé tehdy nejčastěji popíjeli a jak se proti tomuto nešvaru bojovalo?

„V mnohých opozdilejších a chudších krajinách i širší vrstvy obyvatelstva požívají pálenky, ba jsou i místa, o nichž bylo vyšetřeno, že s dospělými často i děti pojídají lžícemi z mísy místo polévky pálenku, do níž byl nalámá chléb,“ stojí psáno v Petici za zákaz kořalky z 20. let. A skutečně – i dětem byl tehdy v některých domácnostech mnohdy podáván alkohol, nejčastěji pak pivo, jakožto výživný nápoj.

Osmé místo

V prvorepublikovém období nám patřilo osmé místo v celkové spotřebě alkoholu na obyvatele na světě, v konzumaci pálenky pak dokonce místo šesté. Nejkritičtější situace panovala v méně rozvinutých dělnických regionech – kupříkladu na Ostravsku dokázaly některé rodiny za nákup alkoholu utratit i polovinu mzdy. Značné množství kořalky pocházelo z domácích pálenic, proto se objevovalo velké množství otrav alkoholem s různými následky.

Zajímavé je, že mezi pražskými dělníky pijáctví tolik rozšířeno nebylo, zřejmě proto, že uměli lépe hospodařit s časem a strach z uživení rodiny neřešili alkoholem. Značnou pomocí byly i protialkoholní kampaně a abstinentní spolky.

Abstinentní svaz

Abstinentní svaz se za první republiky hřál na politickém výsluní. Mezi jeho příznivce patřili i prezidenti Tomáš Gariggue Masaryk a Edvard Beneš. Organizace měla za cíl pomoci lidem, kteří si na alkoholu vytvořili závislost – vydávala propagační letáky a pořádala osvětové přednášky spojené s promítáním fotografií ukazujících následky nadměrného pití. Poukazovala také na morální i tělesný úpadek a značný úbytek rodinného rozpočtu.

Nový zákon

Alespoň nějaké plody úsilí spolku se projevily v roce 1922, kdy vyšel zákon zakazující prodej alkoholu osobám mladším šestnácti let. Osoby starší osmnácti let si pak mohly zakoupit pivo a víno, prodej tvrdého alkoholu byl povolen až nad touto hranicí.

Ačkoliv byl boj s alkoholismem poměrně intenzivní, výsledky moc zářné nebyly. Zatímco tisk a svaz proti pití brojily, výrobci lihovin se zastrašit nedali, a dokonce založili Společnost proti výstřednímu abstinentismu.

Meziválečný rozmach abstinenčního svazu ukončil únor 1948. O dva roky později došlo ke sloučení Československého abstinenčního svazu a Československého Červeného kříže. Český abstinentní svaz tak zanikl.

Za první republiky se alkohol konzumoval stejně jako dnes. Jak se proti němu bojovalo?
Největší konzumace alkoholu postihovala dělnickou třídu. (Profimedia.cz)
Tento článek z naší historie je součástí akce 100leté recepty, se kterou můžete oslavit společně s Tesco výročí vzniku Československa. Soutěžte se svými tradičními rodinnými recepty a vyhrajte každý týden poukázky na nákup v obchodech Tesco. Více o soutěži naleznete na https://itesco.cz/hello/100-lete-recepty/.

Publikováno: Před více než 1 rokem
Vytisknout stránku
Sdílet článek