Všechno, co jíme, má tedy určitý dopad na planetu – jakým způsobem potraviny pěstujeme, jak je balíme, jakým způsobem je přepravujeme, vaříme a připravujeme až po to, kde končí (tedy v našem žaludku, odpadu nebo na kompostu).
Velká část tohoto má dopad na klima. Lesy v Amazonii a Gran Chaco, travnaté porosty v deltě řeky Okavango, savany jako the Cerrado, mangrovy a jiná stanoviště ustupují vysazovaným zemědělským plodinám nebo pastvinám pro hospodářská zvířata. To, že tato území mizí, způsobuje uvolňování skleníkových plynů a ubývání stromů, rostlin i zdravé půdy, kde se může ukládat uhlík. Přeprava potravin vyžaduje energii a fosilní paliva. Pokud jíme živočišné bílkoviny, potřebujeme také krmení pro tato zvířata, tím pádem je třeba více půdy pro zemědělské plodiny – a některá hospodářská zvířata při trávení produkují metan, což je další toxický skleníkový plyn. A potraviny, které se nesní – jak ve formě zbytků nebo nejedlého potravinového odpadu (slupky apod.) – na skládkách při svém rozkladu uvolňují uhlík a metan.
Dostat se pod nulu
To vše se sčítá. Globální potravinové systémy mají na kontě 25-35 % celkového množství emisí způsobených člověkem. Abychom tedy mohli řešit klimatickou krizi – vedle věcí, jako je přechod na obnovitelné zdroje energie a upravení našich dopravních systémů – musíme také výrazně změnit způsob, jakým využíváme půdu za účelem zemědělské výroby a začít jinak přemýšlet o tom, co jíme. A vzhledem k tomu, že lidská populace je velice různorodá, stále roste a má hlad, je třeba to udělat rychle.
Naštěstí v našich potravinových systémech spočívá také naše největší příležitost. Můžeme si představit zemědělství jako součást řešení v oblasti přírody a klimatu. Zemědělci a farmáři mohou produkovat dostatek potravin, které budou stačit pro všechny, pomocí inteligentních klimatických metod, jako je výsadba krycích plodin, volba účinné závlahy a rotační pastva, takže hospodářská zvířata potom pomáhají udržovat půdu a pastviny zdravé. Při výrobě svých produktů mohou podniky spolupracovat s místními komunitami a domorodými obyvateli, aby se tak zajistilo, že nebude docházet k poškozování lesů a jiných stanovišť.
Zemědělství je jediným odvětvím, které má potenciál dostat se pod nulovou hodnotu, tedy dosáhnout záporných emisí, protože obnova půdy a opětovné vysazování lesů dokáže vytáhnout uhlík z atmosféry. Přírodní stanoviště a odolnější zemědělské systémy nám také pomohou připravit se na extrémnější povětrnostní jevy a další globální výzvy, jako je např. potravinová bezpečnost. 
Jak mohu pomoci já?
Jíme všichni, takže se můžeme podílet i na řešení. Zde je několik věcí, které můžete udělat:
- rozhodněte se pro zdravou, různorodou stravu a snažte se vyhýbat průmyslově zpracovaným a baleným potravinám (odkaz na článek o zásadách Livewell);
- svůj hlas a peníze používejte k podporování potravin a výrobků, které jsou získávané a vyráběně šetrným a udržitelným způsobem;
- vyhýbejte se nadměrnému nakupování a nadměrné spotřebě;
- snažte se minimalizovat plýtvání ve své kuchyni i jinde (odkaz na Jednoduché kroky ke snížení plýtvání potravinami) a zatleskejte těm přátelům, podnikům a provozovnám stravovacích služeb, kteří se k tomuto boji připojí společně s námi;
- zbytky potravin, které nelze již déle uchovat nebo použít, kompostujte;
- zjistěte si, odkud vaše potraviny pochází, od kterých konkrétních farmářů a producentů a vybírejte si potravinářské značky, které kladou důraz na transparentnost dodavatelských řetězců a udržitelnost výroby
Přestože se každý den objevují nové technologie, alternativní možnosti stravování a inovativní nápady, žádné rychlé a zázračné řešení neexistuje. Musíme zvážit všechny možnosti a zahájit inovace a spolupráci napříč celým systémem.
