Tyto webové stránky již nejsou optimalizovány pro Mozilla 5.0.
Obsah webových stránek se nemusí zobrazovat správně nebo mohou být omezeny některé funkce.
Nejlepšího zážitku dosáhnete, když použijete jeden z následujících prohlížečů:
Období klidu, rozjímání, dobročinnosti a zpomalení – tak můžeme charakterizovat pravý význam adventu. Jde o období čtyř po sobě jdoucích nedělí před Štědrým večerem.
I když pro většinu lidí je to období shonu, shánění dárků, úklidu, pečení cukroví a příprav na Vánoce, mějte na paměti hlavní účel adventu.
Samotné slovo advent pochází z latiny. “Adventus” v překladu znamená příchod a odkazuje na příchod Spasitele. Pro křesťany je tedy advent ve znamení čekání na příchod Spasitele a duchovních příprav na Vánoce. Původně se v tomto období držel také půst před započetím slavnostního vánočního období, které následuje a začíná hned po západu slunce na Štědrý den.
Advent je prvním obdobím církevního neboli liturgického roku. Délku adventního období vymezují čtyři adventní neděle. Po čtvrté adventní neděli následují Slavnosti Narození Páně - 25. prosince.
První adventní neděle může připadnout na některý den mezi 27. listopadem až 3. prosincem. Poslední, tedy čtvrtá neděle, může vyjít i na 24. prosince.
Tento rok začne advent 1. 12. a čtvrtá neděle vychází na 22. 12.
Zmínky o adventních bohoslužbách najdeme již od 5. století v Ravenně, v 6. století v Římě. Počet nedělí se často lišil a advent se slavil čtyři až šest neděl před Vánoci.
Až papež Řehoř Veliký stanovil jasný počet čtyř nedělí. Každá z adventních nedělí měla své lidové označení: železná, bronzová, stříbrná a zlatá. S adventem se především pojí mnoho tradic a zvyků. Možná některý z nich dodržujete i vy doma. Jaké to jsou?
Typickým symbolem adventu je adventní věnec, který má 4 svíčky a každou adventní neděli se postupně zapaluje o jednu svíčku více. Tři svíčky by měly být modré nebo fialové a jedna růžová. Fialová barva symbolizuje zklidnění a pokání. Růžová je zase barvou radosti a štěstí.
1. Na první adventní neděli se zapaluje první fialová svíčka, tzv. svíce proroků. Je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.
2. Na druhou adventní neděli se zapaluje druhá fialová svíčka, tzv. betlémská, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky.
3. Na třetí adventní neděli se zapaluje růžová svíčka, tzv. pastýřská, která vyjadřuje radost z toho, že půst je téměř u konce.
4. Na čtvrtou adventní neděli se zapaluje poslední fialová svíčka, tzv. andělská, která představuje mír a pokoj.
Ke svátku svaté Barbory, který připadá na4.prosince, se pojí tradice “barborek” a řezání větviček stromů, které pak mohou do Vánoc vykvést. Nejčastěji se jedná o větvičky z třešně, není to však pravidlem a vhodné jsou například větvičky kaštanu, jabloně, mandloně nebo švestky.
Větvička, která do Vánoc vykvetla, přinášela do domu štěstí a svobodným dívkám předpovídala svatbu. Další výklad této adventní tradice říká, že kolikátý den po uříznutí větvička vykvete, v tolikátý měsíc příštího roku bude mít její majitel štěstí.
Dětmi oblíbenou a zároveň obávanou tradicí je Mikuláš spolu s čertem a andělem. Pro ty děti, které byly hodné, má Mikuláš sladkosti a dárky. Těm, které zlobily, nese jen uhlí a brambory.
Kde se ale původně Mikuláš vzal? Svatý Mikuláš je reálnou postavou, která se narodila na území dnešního Turecka do rodiny rybáře. Potom, co Mikuláš osiřel, rozdal veškerý svůj majetek chudým. Je proto symbolem štědrosti. Tradice, kterou známe dnes, vznikla zhruba v 10. století v Německu. První zmínky o mikulášské nadílce v Čechách najdeme ve 14. století.
Nedílnou součástí adventu je také jmelí. Má přinášet do rodiny štěstí a požehnání. Dle keltské tradice jmelí nese také plodnost. Ti, kdo se pod jmelím políbí, mají zajištěnou vzájemnou lásku do příštích Vánoc.
Pečení perníčků neodmyslitelně patří k adventu. Advent je časem, který zhruba odpovídá době, kterou potřebují tradiční medové perníčky ke změknutí.
Tradice medových perníčků sahá v Čechách až do 12. století. Perníčky se dají využít i jako ozdoby na stromeček. Ti kreativnější z vás zvládnou z perníčků sestavit betlém nebo perníkovou chaloupku.
Podívejte se také na 7 osvědčených receptů na vánoční perníčky. (link here https://itesco.cz/hello/clanek/nejlepsi-pernicky-7-receptu-na-vanocni-pernicky/22971/.
Adventní kalendář patří mezi oblíbené předvánoční tradice nejen u dětí. Může mít mnoho podob od klasického čtvercového s čokoládou, až po nástěnný ve tvaru vánočního stromečku, třeba s kapsami plnými dárečků na každý den. Vytvořit si můžete v podstatě jakýkoli adventní kalendář a naplnit ho vším, co máte rádi. Fantazii se meze nekladou.
Zkuste si například vyrobit netradiční adventní kalendář s úkoly pro celou rodinu
Krásným vánočním zvykem je také výroba či sestavení betlému – jesliček. Například v Itálii lidé nezdobí vánoční stromeček a místo něj jsou symbolem Vánoc právě jesličky.
Betlémy patří mezi významné symboly Vánoc a v průběhu celého adventního období je najdete na mnoha veřejných místech. Na náměstích, na trzích a samozřejmě v kostelech.
Údajně vůbec první vánoční betlém postavil František z Assisi v roce 1223 v italské Umbrii v jeskyni Greccio. Chtěl vytvořit betlémskou scénu tak, jak vypadala při narození Ježíše. Dokonce si ke svému betlému přivedl živého osla a vola.
Vánočka patří k vánočním tradicím už jen podle svého názvu. Dříve pekaři do vánoček náhodně zapékali mince. Ten, kdo minci pak v pečivu našel, měl být po celý další rok zdravý a mince mu předpovídala i bohatství. Když se ale při pečení vánočka nepovedla a popraskala, značilo to neštěstí.
Vánočku dneska seženete v obchodě po celý rok, ale zkuste si ji letos na Vánoce upéct sami. Vyzkoušejte třeba náš ověřený recept na vánočku z 9 pramenů s rozinkami a sypanou mandlemi.
Těšíte se na zdobení vánočního stromečku? Ještě v 16. století byl ale tento zvyk považován za pohanskou tradici a katolická církev ho neuznávala.
První stromečky se do světnice věšely za špičku ke stropu, někdy dokonce špičkou dolů. Takto upevněné stromečky se zdobily už zmiňovanými perníčky, případně mašlemi nebo slaměnými ozdobami.
První vánoční stromeček v Čechách nechal ozdobit před svým domem ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich v Praze v roce 1812. Sám si tuto tradici přivezl z rodného Německa.
Adventní zvyky už znáte. Víte ale, proč se vážou nohy stolu nebo kdy se klepe na kurník? Přečtěte si článek i o netradičních vánočních tradicích.