Období po první světové válce bylo v Československé republice časem kulturního a ekonomického rozvoje, který se dotkl i kavárenského života. Ten byl silně ovlivněn pařížskými trendy, díky nimž u nás vzniklo mnoho vynikajících podniků. Které z nich patřily mezi ty nejnavštěvovanější a co se v nich podávalo?Máte rádi vůni kávy? Pokud ano, určitě tu a tam zavítáte do některé z kaváren, kterých je u nás habaděj. Ty prvorepublikové by se vám dozajista líbily – tehdy je k nám přivál pařížský vítr spolu s prvky amerického stylu, který pročistil zakouřené interiéry rakousko-uherských podniků.
Vlastní svět kaváren
V kavárnách se setkávala střední vrstva a také společenská elita. V tamních prostorách se scházeli novináři, umělci, politici, spisovatelé i studenti. Ti všichni tvořili jedinečnou atmosféru místa, kam se lidé rádi vraceli. Vášnivými návštěvníky kaváren byli například herec a režisér Hugo Haas nebo jeho přítel, spisovatel Karel Poláček.
Prvorepublikové kavárny byly vyhlášené svou prvotřídní péčí o hosty. Důležitou osobou pro její správný chod byl sám kavárník, který dohlížel na provoz, rozmlouval s návštěvníky a staral se o to, aby všichni odcházeli spokojení.
Otevírací doba kaváren se pohybovala zpravidla od šesti hodin večer do dvou hodin ráno, a kromě kávy si zde hosté mohli dát čokoládu, čaj, likér, zmrzlinu či sladké pečivo. Nejoblíbenějším moučníkem pak byl jablečný závin. Větší podniky nabízely hostům zdarma deštník či použití telefonu. Návštěvníci si tam mohli přečíst knihy, časopisy a nejdůležitější světové revue.
První kavárna, která byla na našem území otevřena, se nacházela v domě U tří pštrosů. Založena byla už v roce 1714. V polovině 19. století pak vznikla další vyhlášená místa, jako například kavárna Slavia.
“Velká” kavárna Slavia
Slavia byla největší ze všech a přezdívalo se jí proto Velká. Dodnes ji najdeme v bývalém paláci Lažanských na rohu Národní třídy, hned vedle Národního divadla. Po vzniku samostatného Československa se jejími pravidelnými hosty stali například bratři Čapkové, Jiří Seifert, Jan Zrzavý nebo herci z divadla. Dnes je otevřená denně po celý rok a čas strávený v ní vám zpestří třeba i profesionální klavírista.
Do Savoye na kávu i na šneky
Dalším místem, kde se scházeli pražští intelektuálové, bylo Café Savoy. Jeho počátky sahají do 19. století. Dnes v jeho prostorách poblíž Petřína najdete nejen kavárnu, ale i restauraci, ve které si můžete pochutnat na francouzské kuchyni.
Masarykův Louvre
Secesní Café Louvre patřilo zejména politikům, novinářům a studentům. Kavárna, která nese název světoznámé pařížské galerie, stojí kousek od Slavie. Čestným hostem tohoto podniku byl prezident republiky T. G. Masaryk, který si zde s oblibou objednával černou kávu či čaj. Místo dodnes dýchá noblesní atmosférou.
Na maglajs do Unionu
V kavárně Union se kromě známých osobností scházeli hlavně Židé. Její prostor připomínal bludiště, protože vznikl z několika bytů. Měla dva vchody – jeden pro měšťany a druhý pro umělce. „Unionka“ byla čtenářským rájem – v horním patře stála knihovna, která kromě známých titulů nabízela cizojazyčné knihy a lechtivé počtení. Mezi její štamgasty patřili bratři Čapkové, Eduard Bass, Max Švabinský, Josef Gočár či Jaroslav Hašek. Kávě, kterou v ní podávali, se od jistého času neřeklo jinak než maglajs. Do Unionu se dnes bohužel nepodíváte - dům, v němž kavárna působila, byl zbořen a nahrazen novostavbou.
Architektonický skvost v Grandhotelu Šroubek
Grand hotel Šroubek založil v roce 1924 pražský restauratér Karel Šroubek a vytvořil z něj díky nádhernému interiéru, vyhlášené kuchyni a prvotřídnímu personálu jedno z nejvyhledávanějších míst v Československu. V kavárně se pravidelně scházela herecká elita Národního divadla a také vlivní politici. Hosty kromě fantastického servisu očarovala i arkádová vodní světelná fontána, která zvlhčovala a čistila vzduch. V roce 1951 byl hotel znárodněn a přejmenován na Grand hotel Evropa, který by měl být rekonstruován.
Romantika v Obecním domě
Světelná fontána zdobila i romantickou kavárnu v Obecním domě, otevřenou v roce 1912. Toto místo si smetánka oblíbila hlavně kvůli překrásnému interiéru s vysokými stropy, velkými okny a křišťálovými lustry. Při její návštěvě zažijete atmosféru zlatých časů secese.
Mnohé z menších kaváren zmizely po roce 1948 jako buržoazní přežitek, a i když byly některé z nich v restituci vráceny původním majitelům, čekala je dlouhá vlna oprav. Meziválečná éra kaváren a jejich úžasná atmosféra se k nám ale podle historiků v posledních letech vrátila, a tak nezbývá než některou z nich navštívit a nechat se pohltit místním geniem loci.
Interiér kavárny Slavia, které bylo přezdíváno pro svou rozlohu “Velká”. (Profimedia.cz)
Café Louvre bylo oblíbeným místem prezidenta T. G. Masaryka. (Profimedia.cz)
Tento článek z naší historie je součástí akce 100leté recepty, se kterou můžete oslavit společně s Tesco výročí vzniku Československa. Soutěžte se svými tradičními rodinnými recepty a vyhrajte každý týden poukázky ma nákup v obchodech Tesco. Více o soutěži naleznete na https://itesco.cz/hello/100-lete-recepty/.
