Brent Loken, vedoucí výzkumník WWF pro oblast globálního stravování
Všichni bychom rádi ze světa udělali lepší místo. Ale co ve skutečnosti jedinec zmůže? Je opravdu možné zastavit odlesňování Amazonie? Nebo pomoci zabránit odtávání ledovců v polárních oblastech? Nebo zachránit tygry a orangutany před vyhynutím? Zkrátka a jednoduše – ano! A není to ani tak těžké, jak by se mohlo zdát. Můžeme začít uvědomělým výběrem jídla, které si dáváme na talíř. To je vlastně ten nejúčinnější způsob, jakým každý z nás může přispět k tomu, aby se svět stal lepším místem – a můžeme s tím začít již dnes.
Jak naše jídlo souvisí s odlesňováním, změnou klimatu a volně žijícími živočichy?
Řada studií, včetně Zprávy o živé planetě 2020 (2020 Living Planet Report) ukázala, že způsob, jakým produkujeme a konzumujeme potraviny, je jednou z nejvýznamnějších příčin zhoršujícího se stavu naší planety. Je tu však také dobrá zpráva – hlavní závěry rostoucího množství výzkumů v této oblasti jsou následující: 1) stále ještě máme čas změnit kurz a napomoci k obnově přírody; 2) v současné době máme k dispozici řešení, která jsou výhodná jak pro lidi, tak i pro planetu; a 3) na tom, co jíme, opravdu záleží.
Ve skutečnosti na tom, co jíme, záleží opravdu hodně. Naše potravinové systémy způsobily 70 % úbytku biodiverzity na souši a 50 % úbytku biologické rozmanitosti ve vodách, dále odpovídají za přibližně 25 % veškerých emisí skleníkových plynů a způsobily 80 % veškerého odlesnění na světě. Naše stravovací volby nepoškozují pouze planetu, ale ohrožují také naše vlastní zdraví. Nezdravý způsob stravování je v současnosti spojený s větším rizikem onemocnění a úmrtí než nechráněný sex a užívání alkoholu, drog a tabáku dohromady.
Řešení máme přímo na talíři
Zpráva Bending the Curve: The Restorative Power of Planet-Based Diets (Ohýbání křivky: Obnovovací síla planetární diety) dokládá, že planetární stravování (které prospívá lidskému zdraví a přitom má minimální dopady na životní prostředí) nejenom snižuje negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví, ale může mít dokonce regenerační účinky – skutečná „win-win“ situace. Tento rozmanitý a flexibilní stravovací rámec může přispět ke snížení produkce skleníkových plynů, zastavení odlesňování a záchraně volně žijících živočichů a tím i k celkové obnově přírody.
Někteří lidé mohou tvrdit, že varování před katastrofickými dopady ničení přírody jsou alarmistická: že lidská populace nebyla nikdy zdravější a nikdy dřív nebyla taková hojnost potravin; využívání přírodních zdrojů bylo vždy prostředkem k rozvoji lidského druhu a ve skutečnosti bylo pozitivní a pro prosperitu lidstva nezbytné.
Tato argumentace je ovšem ze své podstaty chybná. I když zemědělské revoluce v minulosti umožnily uživit více lidí a zvýšení produktivity, které následovalo po „zelené revoluci“ vedlo ke zlepšení lidského zdraví, těchto úspěchů bylo dosaženo na úkor životního prostředí. Současná celosvětová produkce potravin závisí na postupech, které překračují planetární hranice a přivádějí nás na nebezpečné území s nejistou budoucností. Zvýšená produkce potravin dosud dokázala udržet náskok před účinky zhoršujícího se životního prostředí – ale toto časové zpoždění pouze maskovalo skryté příznaky toho, že se planeta nachází v krizi a přimělo nás uvěřit, že využívání zdrojů planety Země nemá žádné důsledky. Ani zdaleka se nejedná o alarmismus, existují přesvědčivé vědecké důkazy o tom, že nás naše minulé činy dohánějí.
Pokud ovšem důkazy jasně ukazují, že lze umožnit regeneraci planety a přitom zajistit dostatek potravin pro lidstvo, proč to neděláme? Doposud tomu bránily tři překážky. Za prvé, věda teprve nedávno pokročila natolik, abychom plně porozuměli globálnímu dopadu potravinového systému. Za druhé, problematika musí být ještě detailněji rozpracována, aby jednotlivé země pochopily svůj podíl ve skládačce budování globálního potravinového systému, který zajistí lidstvu dostatek potravin, aniž by zároveň poškozoval planetu. Za třetí, lidstvo nikdy dříve nepotřebovalo svůj potravinový systém změnit tak radikálně, rychle a v takovém měřítku. Rozměry úkolu, který před námi stojí, mohou jednotlivce i tvůrce politik paralyzovat a tak jim zabránit začít jednat.
Doufáme, že tato nová studie pomůže tři zmíněné překážky odstranit a bude možné začít jednat přímo na místě. Práce hodnotí, jak by různé stravovací rámce mohly ovlivnit životní prostředí i lidské zdraví v téměř 150 zemích světa. Zjistili jsme, že stravovací změny ovlivní různé země různým způsobem. Některé budou muset snížit spotřebu potravin živočišného původu, zatímco jiné ji budou muset naopak zvýšit. Některé země mohou zaznamenat pokles emisí skleníkových plynů, zatímco v jiných se jejich produkce může naopak zvýšit. Některé státy budou muset radikálně transformovat svůj současný způsob stravování, zatímco jiné se budou muset začít více snažit, aby si udržely své tradiční stravovací návyky a odolávaly přechodu na dietu západního stylu. Všechny státy však budou muset na národní úrovni vytvořit ambicióznější doporučení v oblasti stravování a výživy a stravovací změny začlenit i do dalších politických rámců.
Vedle studie jsme vytvořili ještě interaktivní kalkulačku dopadů & opatření, která uživatelům umožňuje měřit dopady upraveného stravování na základě 13 skupin potravin, což zajišťuje větší flexibilitu při posuzování potenciálních dietních změn. Doufáme, že soubor informací, které jsme shromáždili, pomůže národním aktérům při vytváření dostatečně ambiciózních státních potravinových plánů zaměřených na zlepšení lidského zdraví a snížení dopadů na životní prostředí.
Uplynulé dva roky byly v mnoha ohledech velice náročné – počínaje pandemií covidu-19 až po intenzivní požáry postihující území od Antarktidy až po Amazonii. Ukázalo nám to ale také, že může přijít nový a lepší svět. Změny v oblasti stravování jsou v tomto ohledu klíčové a každý z nás může hrát svou roli při vytváření budoucnosti, kterou si přejeme. Naši moc máme na svém talíři – naložte si jej tedy jídlem šetrným k planetě a přidejte se k nám při vytváření globálního hnutí, které využívá sílu planetárního stravování. Na debaty už není čas. Teď je třeba vyhrnout si rukávy a pustit se do práce.
