Tyto webové stránky již nejsou optimalizovány pro Mozilla 5.0.
Obsah webových stránek se nemusí zobrazovat správně nebo mohou být omezeny některé funkce.
Nejlepšího zážitku dosáhnete, když použijete jeden z následujících prohlížečů:
Připomeňme si na úvod znalosti z biologie: paprika patří do čeledi lilkovitých, stejně jako brambory, rajčata, lilek, tabák, goji či mochyně. Zároveň je ale také příbuznou mimořádně jedovatých bylin – rulíku, durmanu a blínu. Papriky se ale bát nemusíte, maximálně vás bude pořádně pálit. Do našich zahrad přišla spolu s bramborami a rajčaty ze Střední a Jižní Ameriky, kde se pěstovala dávno před Kolumbem. V Brazílii ještě dodnes rostou původní divoké papriky. Využití našla jak v kuchyni, tak v lékárnách jako lék. Kapsaicin, pálivá látka v paprice, tiší bolest, stimuluje srdce a prohřívá bolavé klouby.
Paprik je přes 25 druhů a stovky odrůd. Znamená to, že jeden druh má i několik desítek odrůd a ještě v rámci nich mohou být například barevné rozdíly. Nejvíce odrůd papriky se pěstuje v Peru. V Evropě se nejčastěji pěstují velkoplodé a drobnoplodé papriky, silnostěnné, tmavozelené. Může se vám ale stát, že svou oblíbenou papriku si v jiné zemi nekoupíte, protože tam prostě není obvyklá.
Běžně rozeznáváme papriku sladkou a pálivou, tenkostěnnou a silnostěnnou nebo podle barvy žlutou, zelenou, červenou, oranžovou, případně ještě bílou. Barevná paleta paprik tím nekončí, pokračuje přes fialovou až po čokoládově hnědou. Paprika je různorodá i tvarově. Její plody jsou špičaté, kulaté, hranaté, může připomínat beraní rohy, zvonky, třešně, jablka. O tom, jak je nejlépe využít, si ještě řekneme.
Všechny druhy paprik najdou v kuchyni široké spektrum uplatnění. Na některá jsme se podívali blíž.
Chilli papričky se pěkně vyjímají v květináči i v jídlech asijské a mexické kuchyně. No a jaký by to byl guláš bez trochy pálivého chilli? Chilli papričky použijte syrové nebo je usušte či naložte do sladkokyselého nálevu.
Bílá paprika má světlezelené plody, které bývají v závislosti na odrůdě sladké až pořádně pálivé. Hodí se prakticky ke všemu. Na vaření je bílá paprika nejlepší.
Kapie svou sladkou chutí vynikne ve studené kuchyni. Tradičně se nakládá do oleje, připravuje se na sladkokyselo, ale vynikající je i na pečení.
Alma paprika, která připomíná jablíčko, je svým tvarem a velikostí přímo předurčená pro plnění a nakládání.
Zavařené beraní rohy krásou neohromí, zato chuťově perfektně sedí k masovým jídlům a gulášům.
Ve studené kuchyni udělají dobrou službu silnostěnné barevné papriky. Žlutá, zelená, červená či oranžová nebo i fialová paprika zpestří saláty i studené mísy a je jedno, jestli je pouze nakrájíte, nebo i naplníte.
Již zmíněný kapsaicin je důvodem, proč máte po některých paprikách pocit, jako by vám z úst měly vyšlehnout plameny. V přírodě tato pálivá látka odrazuje nevítané konzumenty, nevadí ale ptákům, kteří trusem rozšiřují její semena. V paprice se koncentruje ve vnitřních žilkách a jeho množství závisí na druhu papriky. A přestože pálí i pepř, paprika s ním nemá nic společného. V paprice je pálivou látkou kapsaicin, v pepři piperin.
Pálivost kapsaicinu působí i v očích a na sliznicích, proto se využívá v slzotvorných sprejích. Kapsaicin má však i pozitivní účinky. Zrychluje metabolismus a cirkulaci krve a podporuje trávení. Pokud byste chtěli zdravotně využít přírodní kapsaicin, museli byste třikrát týdně sníst tři až osm papriček Habanero, které patří k nejpálivějším na světě.
Nejvíce kapsaicinu je v chilli papričkách, sladká kapie kapsaicin neobsahuje vůbec.
Množství kapsaicinu se měří v jednotkách Scovilleho stupnice (Scoville Heat Unit, SHU). Podle oficiáních zdrojů je nejpálivější paprika na světě chilli paprička Carolina Reaper, označovaná také jako HP22B, s 2 200 000 SHU. Neoficiálně je však nejpálivější paprička Pepper X, a to s 3 180 000 SHU. Jen pro srovnání – známé papričky Jalapeño mají 3 až 6 tisíc SHU, čistý kapsaicin má 16 milionů SHU.
Tip na první pomoc: pálivou papriku nikdy nezapíjejte vodou!
Uleví se vám po rajčatové šťávě, jogurtu, másle, mléku, chlebu nebo citrónu.
Kapie je červená paprika. Tolik všeobecné spotřebitelské mínění. Ale není to tak jednoduché. Pod označení „kapie“ se řadí kultivary papriky seté, které neobsahují kapsaicin, jsou větší a mohou být zelené, žluté, oranžové a samozřejmě i červené. No a pak tu je ještě kapie, jak ji známe například v Česku, Maďarsku a na Slovensku, ale ne v Polsku: špičatá červená paprika sladké chuti s pevnou slupkou, která nezměkne ani po sterilaci. Proto je právě tento druh velmi vhodný k nakládání a konzervování.
O tom, že je paprika zdravá, asi nikdo nepochybuje. Je to přece zelenina! Ale jaké konkrétní účinky na zdraví má? Obecně paprika:
- obsahuje hodně vitamínu C, okolo 40 kalorií a spoustu vlákniny,
- obsahuje velké množství antioxidantů, které slouží jako prevence nádorových onemocnění, především trávicího traktu,
- podporuje tvorbu trávicích šťáv v žaludku, proto je prospěšná při problémech s trávením,
- pálivá paprika je mírné projímadlo,
- má málo sacharidů, proto je vhodná i při cukrovce a obezitě,
- vysoký obsah vitamínu C prospívá vstřebávání železa a posiluje obranyschopnost organismu,
- zinek a vápník v paprice zpevňují kosti, vazy a zuby,
- paprika stimuluje činnost mozku a žláz s vnitřní sekrecí.
Věděli jste, že…
…z paprik se vyrábí tzv. pepřový sprej? Jde o chybný překlad slova pepper, které znamená pepř, ale i papriku.
Mezi paprikami má právě červená paprika nejvyšší nutriční hodnotu. Ve stogramové červené paprice je 89 gramů vody, 6 gramů sacharidů a 2 gramy vlákniny. Kromě toho obsahuje vápník, zinek, železo, mangan, hořčík, jód, vitamíny A, C, K, E, vitamíny skupiny B a kyselinu listovou. Červená paprika za svou barvu vděčí vysokému obsahu betakarotenu – až 80 % doporučené denní dávky se postará o zdraví vašich očí a ochranu pokožky.
Oranžová a žlutá paprika mají ze všech paprik nejvíce vitamínu C, a to až třikrát víc, než je doporučené denní množství. Předávkování se bát nemusíte, tělo přebytečný vitamín C vyloučí. Betakaroten a vitamín A se postarají o zdraví pokožky, selen a zinek stimulují imunitní systém a celkově oranžové a žluté papriky upravují činnost srdce a krevní tlak.
Stejné množství zelené papriky obsahuje také 2 gramy vlákniny, ale pouze 4 gramy sacharidů. Z minerálů stojí za zmínku draslík, vápník, zinek, sodík, hořčík a fosfor, z vitamínů C, A, E, K, D, kyselina listová a vitamíny skupiny B. Pozitivně ovlivňuje imunitu, srdce, zrak, ale napomáhá i pevným a zdravým zubům a kostem.
Tip proti nadýmání: aby vás paprika nenafukovala, nakrájejte ji nadrobno nebo z ní stáhněte slupku.
Vysoké dávky vitamínu C, zejména v červené, žluté a oranžové paprice, zlepšují vstřebávání železa do krve, a tak nepřímo chrání před chudokrevností. Nedostatek železa v krvi je spojený s nedostatečným okysličováním orgánů, což určitě není v těhotenství vítáno. Pokud ale máte nevolnosti, pálí vás žáha nebo máte problémy s trávením během těhotenství nebo jste je už měly předtím, zařazujte papriku do jídelníčku opatrněji. Je těžší na trávení. Ve druhém a třetím trimestru by vám už problémy dělat neměla.
Papriky se nevzdávejte ani během kojení. Na miminko má stejně pozitivní vliv jako na vás – svým složením pozitivně ovlivňuje krvetvorbu, chrání pokožku, posiluje srdce a cévy a přes vás zásobuje miminko vitamínem C, čímž posiluje jeho křehký imunitní systém.
Jak jsme si již řekli, čerstvá paprika může být hůře stravitelná. Proto by ji miminko mělo prvních dvanáct měsíců přijímat jen přes mateřské mléko. Papriku dávejte dětem až po roce. Výhodou je sladká chuť červené papriky a praktické možnosti jejího podávání. Začněte tedy děťátko seznamovat s paprikou právě proužkem červené kapie, který mu podáte do ruky na kousání. Papriku dávejte starším dětem co nejčastěji, zejména v době chřipky a rým. Pro vysoký obsah vitamínu C je lepší než pomeranče a nejsou z ní alergie.
V létě se hubne snáz! Všude je dostatek čerstvé sezónní zeleniny, která vysloveně láká k přípravě pestrobarevných salátů plných zdravých chutí. Určitě si do nich nezapomeňte přidat papriku.
Papriku byste do svého dietního programu rozhodně měli zařadit nejméně z pěti důvodů:
Papriky jsou spolu s rajčaty „povinnou výbavou“ snad každé zahrady, tolik jsou oblíbené.
Paprice se dobře daří v humózní půdě, proto pokud chcete mít v létě pěkné, velké papriky, na podzim pohnojte místo na papriku chlévským hnojem, aplikujte superfosfát nebo síran draselný.
Paprice se dobře daří i ve větším květináči na balkoně. A jak pěstovat papriky na balkoně? V tomto případě raději než půdu ze zahrady použijte substrát na pěstování paprik a rajčat. V zahradní půdě mohou být škůdci, zárodky chorob a semena plevelů, které by papriku v květináči zahubily.
Sazenice papriky si vypěstujete ze semene na okenním parapetu. Od února do března vysévejte papriková semínka po jednom či dvou do sadby s výsevním substrátem. Můžete na to použít starší kelímky nebo obaly na vajíčka. Ty z recyklovaného papíru pak klidně zasaďte spolu s rostlinkou, v zemi se rozloží. Semínko zasypte tenkou vrstvou země a dostatečně zalijte odstátou vodou. Použijte rozprašovač, tak semínka ze substrátu nevyplavou. Substrát udržujte stále vlhký, protože mladé rostlinky jsou na nedostatek vody velmi citlivé. Sazenice vhodné na výsadbu mají:
Sazenice papriky vysazujte ven ve druhé polovině května, aby mladé rostlinky nepoškodily případné mrazy. Vysazujte do sponu 30×60 cm, do jamek nebo rýh zalitých vodou. Sazenici zahrňte suchou, kyprou zeminou a dostatečně ji přitlačte ke kořenům. Abyste předešli vysušování a plevelům, nastelte papriky netkanou textilií nebo fólií.
Papriky zalévejte pravidelně, nejlépe ráno, dokud je půda chladnější. Polévejte odstátou vodou, aby rostliny neutrpěly tepelný šok. Papriku pravidelně kypřete a zbavujte plevele.
Nemoci a škůdci se nevyhnou ani paprikám. Ze škůdců se nejčastěji na paprice vyskytují molice, mšice, třásněnky a svilušky. Sají šťávu z rostlin a přenášejí onemocnění jako růžicovitost, pestrolistost a tabákovou mozaiku. Papriky ohrožují i houbovitá onemocnění alternariová skvrnitost či fytoftorová hniloba. Jedním z preventivních opatření proti chorobám papriky je i nevysazování paprik na totéž místo po sobě. Se škůdci si poradí postřiky.
Suché skvrny na plodech paprik bývají fyziologického původu a jsou způsobeny nepravidelnou zálivkou a nerovnoměrnou výživou, zejména nadbytkem dusíku a draslíku, které brání přísunu vápníku do rostliny. Náchylnější na suchou skvrnitost jsou tenkostěnné světlé druhy papriky.
Když začne paprika nasazovat první plody, přihnojte ji dusíkatým hnojivem. Další dávku opakujte za měsíc. Deformované plody z rostliny odtrhněte co nejdřív, podpoříte tak tvorbu nových. Plody papriky jsou zralé, když mají charakteristický tvar, velikost, barvu, jsou lesklé a pevné.
Zkušení zahradníci radí utrhnout první květ. Paprika díky tomu rovnoměrně nasadí plody.
Paprika je v kuchyni vítaná a oblíbená hned z několika důvodů:
Na mrazení se hodí všechny druhy papriky, nejlepší jsou ty tenkostěnné. Mraženou papriku nenechávejte rozmrazit, zůstala by vodnatá a bez chuti. Ve zmrazeném stavu ji použijte přímo na vaření polévek, masových jídel, leča, gulášů.
Očištěnou papriku nakrájejte a dejte zamrazit nebo si připravte plněnou papriku a neuvařenou dejte do mrazničky.
Suší se tenkostěnné druhy paprik a chilli papriček. Ze sušených paprik se vyrábějí paprikové vločky a mletá červená paprika, ale využívají se i vcelku, zejména malé chilli. Sušená paprika se používá k ochucení jídel, většinou masných.
Tip: Pálivou papriku a chilli papričky zpracovávejte v rukavicích.
Na nakládání jsou nejvhodnější malé až středně velké papriky nebo úzké a dlouhé. Ve sladkokyselém nálevu jsou nejchutnější feferonky, beraní rohy, chilli, alma papriky. Papriku můžete nakládat i s jinými druhy zeleniny.
Na plněnou nakládanou papriku se používá zpravidla alma paprika. Odřízněte vrch papriky, vyberte semena a do papriky vložte nakrájené zelí. Zalijte sladkokyselým nálevem a sterilujte.
Do oleje se nakládá kapie. Na litr sladkokyselého nálevu použijte deci oleje a celé nebo nakrájené kapie zalijte horkým nálevem. Kapii můžete předtím ještě opéct nebo naplnit směsí sýra a koření.
Pokud bychom se zeptali, jakou papriku máte nejraději, drtivá většina by odpověděla: plněnou! Plněná paprika je nejoblíbenějším paprikovým jídlem. Vybrali jsme pro vás ty nejlepší recepty na plněnou papriku, mezi kterými si určitě najdete takový, díky kterému budete chtít zkusit plněnou papriku tak, jak jste ji ještě nedělali.
Masem plněné papriky v rajské omáčce
Postup je jednoduchý. Papriku naplňte oblíbenou náplní a naskládejte na pekáč. Zalijte rajčatovým protlakem zředěným vodou v poměru 1:1 nebo pasírovanými rajčaty. Troubu předehřejte na 200 °C a papriky pečte 25 minut. Pak je otočte a pečte dalších 25 minut. Nakonec můžete ještě papriky dát na pár minut zapéct na gril.
Plněná paprika podle zásad paleo stravování je bez rýže. Mleté maso osmažte na nakrájené cibuli, přidejte prolisovaný česnek, vejce, majoránku, kmín. Masovou směsí naplňte papriky a uvařte v rajčatové omáčce.
Papriky na grilu plněné mletým hovězím masem
Červenou, žlutou nebo zelenou papriku se silnou stěnou podélně překrojte, vyberte jádřince a žíly. Pro efekt stopku nevyřezávejte. Připravte si masovou směs – mleté hovězí maso smíchejte se solí, prolisovaným česnekem, černým mletým pepřem, provensálským kořením a vejcem. Podle chuti přidejte strouhanku, rýži, quinou, cuketu, pohanku, bulgur a směsí naplňte poloviny paprik. Podlijte vývarem nebo rajčatovou šťávou a při teplotě 200 °C pečte asi 25 minut. Posypte strouhaným sýrem a zapékejte ještě 5–8 minut. Podávejte s chlebem.
Zdroj: izahradkar.sk, wikipedia, krtkuv-raj.cz, organicfacts.com, quora.com, britannica.com, zdravie.sk, izdravie.sk, emedicinehealth.com