Velikonoce patří k největším svátkům v roce a oslavuje je téměř celý svět. V Brazilii třeba tlučou do panenek a ve Švédsku se zas převlékají za čarodějky.
Zanedlouho budeme oslavovat Velikonoce – nejvýznamnější den křesťanského kalendáře. O Velikonocích se slaví vzkříšení Ježíše Krista. Křesťané věří, že Ježíš byl vzkříšen z mrtvých tři dny po jeho ukřižování. Mnozí dodržují 40 dnů před Velikonomcemi půst, ve kterém se nekonají svatby či velké oslavy. Tato doba je známa jako masopust a každý by si v ní měl odepřít něco, co má rád. Jak ale Velikonoce vnímají ve světě? Ne všude se totiž šupe pomlázkami a zdobí velikonoční vejce. Pojďte se s námi podívat na velikonoční kuriozity ze světa!
Víte, kde se v Česku vzala tradice pomlázky? Podle pranostik je vrba (ze které jsou pomlázky vyrobeny) prvním stromem, který na jaře rozkvétá, takže větve mají přenášet vitalitu a plodnost stromu na ženy.
Na Slovensku či v Maďarsku se o Velikonocích mají ženy polévat studenou vodou, parfémy nebo kolínskou a žádat o vejce nebo také polibek. Důvodem je, že lidé v minulosti věrili, že voda má očistné, ozdravné a plodné účinky.
Nejvyšší čokoládové velikonoční vejce bylo vyrobeno v Itálii v roce 2011. Tyčilo se do výšky 34 metrů a vážilo více než 7 tun!
Na vejce, moderní symbol Velikonoc, se v minulosti vzhlíželo jako na starověký symbol plodnosti. Umění malování vajec se nazývá „pysanka“ a jeho vznik se místně vztahuje k Ukrajině. K barvení vajíček se používá vosk a speciální barviva.
V Bulharsku na oslavu Velikonoc probíhají „vaječné boje“. Ten, kdo ze hry vyjde s neporušeným vejcem, je vítězem a předpokládá se, že v nejbližším roce bude nejúspěšnějším členem rodiny.
Velikonoční ostrov nemá nic společného z Velikonocemi. Své pojmenování dostal proto, že byl objeven na Velikonoční neděli roku 1722. Jeho místní název je „Rapa nui“, což je v překladu „Velká země“.
Babyloňané a Egypťané si barevná vejce, obvykle červená, vyměňovali mezi sebou jako dárek na počest jara. Řekové a Římané přijali jejich zvyky, pouze rozšiřovali paletu barev vajec.
V Brazílii si lidé na Velikonoce vyrábějí panenky ze slámy, které reprezentují Jidáše (apoštol známý pro zradu Krista). Ty pak zavěšuje na ulici a kolemjdoucí do nich bijí. Politici zapojení do aktuálních skandálů se mnohdy „stávají Jidášem“ a lidé si ulevují od vzteku tím, že si do panenek s jejich podobiznou udeří.
Rusové posunuli oslavy Velikonoc na úplně jinou úroveň. Fabergého vejce, tedy luxusní zlaté klenoty s překvapením uvnitř ve tvaru velikonočního vejce, byly vyráběny pro členy carské rodiny od roku 1885. Ruští carové jimi pak obdarovávali své ženy nebo matky při příležitosti Velikonoc.
Ve středověké Evropě byla v průběhu postní doby konzumace vajec zakázána. To zapříčinilo, že v období Velikonoc, tedy po půstu, byly vejce velmi populární.
Jedna z největších velikonočních oslav se koná ve španělské Seville, kde ulicemi pochoduje přes 52 různých náboženských bratrstev. Průvod předvádí ukřižování Krista za průvodu pochodových kapel a výzdobou v podobě barokních soch ilustrujících velikonoční příběh.
Pokud prý podle starověkých tradic na Velikonoce najdete vejce s dvojitým žloutkem, znamená to štěstí.
Na Velikonoce se děti ve Švédsku oblékají jako velikonoční čarodějnice s dlouhými sukněmi, barevnými šátky a malovanými červenými tvářemi a ve svých čtvrtích měst chodí po domech a nabízejí své kresby v naději, že dostanou sladkosti.