Žížaly dokáží z kuchyňského odpadu vytvořit hnojivo, které zlepšuje výnosy téměř o čtvrtinu, podporuje klíčení a růst rostlin a je "hotové" čtyřikrát rychleji, než běžný kompost. Vermikompostováním zredukujete odpad v domácnosti až o 30 %. Stačí mít vhodnou nádobu, pár stovek žížal a pár minut týdně na krmení a odebírání kompostu. Navíc je vermikompostování vhodné i v bytech a malých zahradách. Nezapáchá, nepřekáží a ani o něm nevíte.
Jaký je rozdíl mezi kompostem a vermikompostem?
Při kompostování dochází za účasti půdních mikroorganismů a živočichů k přirozenému rozkladu částí rostlin. Při rozkladu vzniká teplo až 70 °C, při kterém se likvidují mnohé choroboplodné zárodky. Kompost je biologicky čisté minerální hnojivo, použitelné v zahradě i pro bytové rostliny.
Vermikompostování je forma kompostování, při které se na zpracování organického odpadu po proběhnutí tepelné fáze používají žížaly. Vermikompostování je vhodné i do malých zahrad, dokonce i do bytů. Vermikompost podobně jako kompost neobsahuje žádné toxiny, zato množství živin, enzymů a dokonce i látek preventivně působících proti chorobám rostlin. Z vermikompostu dokážou rostliny využít až 90% výživných látek, zatímco z kompostu jen polovinu.
Využijte zbytky zeleniny do poslední slupky!
Ne každá žížala je vhodná na vermikompostování
Někteří zahrádkáři žížaly vidí neradi. Věří fámě, že žížaly okusují kořínky rostlin, čímž je ničí. Pravda je taková, že žížaly zuby nemají, takže okusování čehokoliv u nich nepřipadá v úvahu. Žížaly jsou užitečné, protože půdu provzdušňují a obohacují o vlastní enzymy. Žížaly v půdě vytvářejí chodbičky, které usnadňují mladým rostlinám zakořenění. Přes chodbičky žížal se po dešti voda snadněji dostane ke kořínkům a zároveň přebytečná voda odtéká a kořeny nezaplaví.
Žížaly do vermikompostu nenasbíráte jen tak na poli. Pro tyto účely jsou vhodné žravé a rychle se množící žížaly hnojůvky a žížaly kalifornské. Kalifornské žížaly jsou vyšlechtěny právě na život ve vermikompostu, protože jsou menší než běžné druhy a váží asi 1 gram. Koupíte je běžně na internetu.
Kolik žížal je potřebných do vermikompostu?
Počet žížal ve vašem vermikompostu záleží od množství bioodpadu, který doma denně vyprodukujete. Tyto červy za den spotřebují tolik bioodpadu, kolik samy váží. Na 250 g odpadu potřebujete 500 g žížal. Prakticky to znamená, že pro 4-člennou rodinu je potřeba asi 300 - 500 kalifornských žížal. Zpočátku volte menší počet. Za dobrých podmínek se vám žížaly rychle rozmnoží. Žížalám vyhovuje teplota mezi 12 - 25 ° C.
Návod na domácí vermikompostér
Vermikompostování je nenáročné na prostor. V zahradě si vermikompost založíte na kompostovišti po proběhnutí tepelné fáze jednoduchým vypuštěním vhodných žížal do kompostu.
V malých zahrádkách a bytech využijete nádobu na vermikompost. Vermikompostér je běžně dostupný v obchodech, ale vyrobit si jej můžete i sami z tmavé, světlo nepropustné plastové bedýnky s poklopem. Její velikost záleží na vyprodukovaném odpadu za týden. Počítá se asi 20 cm² na kilo odpadu. Do stěn bedničky udělejte dírky, kterými bude proudit dovnitř vzduch a na dno drenážní otvory, přes které bude vytékat přebytečná voda a výluh z vermikompostu, tzv. žížalový čaj. Pod vermikompostér proto položte dostatečně hlubokou mísu.
Na dno kompostéru dejte 2 - 3 cm podestýlky. Využijte na ni organický odpad:
- půdu
- kompost
- rašelinu
- staré listí, slámu, povadlou posečenou trávu
- hobliny
- štěpku
- na malé kousky potrhaný navlhčený karton z vajec,
- natrhané vlhké rolky z toaletního papíru
Materiál navlhčete, aby se žížalám lépe plazilo. Na dně vermikompostéru můžete udělat i drenážní vrstvu z netkané textilie a asi 3 cm kamínků a půdy, na kterou dáte podestýlku.
Nyní do kompostéru nastěhujte žížaly a překryjte je tenkou vrstvou podestýlky. Žížaly se potřebují nejprve aklimatizovat, což trvá asi týden. Do té doby je nekrmte bioodpadem.
Co patří do vermikompostéru?
Potrava pro žížaly ve vermikompostéru musí být výlučně biologická a pro žížaly zdravotně nezávadná. Jelikož ve vermikompostéru neprobíhá fáze fermentace, při které se ničí choroboplodné zárodky, dávejte žížalám jen zdravý bioodpad.
Do vermikompostéru dávejte:
- odřezky zeleniny, zeleninové slupky
- zbytky ovoce, ovocné slupky
- čajové lístky
- podrcené vaječné skořápky
- zbytky obilovin a těstovin
- zvadlé květiny
- obaly z recyklovaného papíru
Do vermikompostéru nepatří:
- nerozložitelný materiál - sklo, plast, kov
- výkaly
- slupky z citrusů a cibule
- maso, ryby, kosti
- mléko a mléčné výrobky
- větší množství zelených rostlin - došlo by k tepelné fázi
Vše, co dáváte do vermikompostéru, důkladně prohlédněte. Žížaly krmte jen zdravým odpadem bez hniloby, plísně a semen. Bioodpad nakrájejte na malé kousky, žížaly ho tak rychleji zpracují. Žížaly krmte zhruba jednou týdně vždy jen shora, odpad navrstvěte maximálně 5 cm vysoko a zakryjte podestýlkou. Další dávku přidejte, když je první zpracována. Ve vermikompostu musí být vlhko. Pokud schne, poprašte ho vodou. Dejte pozor i na promočení, aby se vám žížaly neutopily.
Kam umístit vermikompostér?
Vermikompostér postavte tak, aby na něj nesvítilo přímé slunce. Docházelo by k přehřívání a vysoušení kompostu, žížaly by mohly uhynout. Také by neměl stát na mrazu. Nádobu s vermikompostom dejte do sklepa, garáže, chodby nebo na balkon. Zápachu se nemusíte obávat, vermikompost není cítit.
Vermikompost odebírejte s ohledem na žížaly
Žížaly vyrobí vermikompost za pár týdnů. Poznáte to podle černé barvy, jemné struktury a vůně jako lesní půda. Asi týden před odebíráním vermikompostu přestaňte žížaly krmit, aby zalezly hlouběji. Pomůže i osvětlení otevřeného kompostéru: žížaly zalezou hlouběji, protože nemají rády světlo. Vrstvu vermikompostu prohrabte hrabičkami a doplňte podestýlkou. Jiný způsob je asi týden krmit žížaly pouze na jedné polovině. Když se do ní přestěhují, odeberete vermikompost z druhé poloviny, doplníte podestýlku a takto opakujete.
Výluh z vermikompostu využijete jako hnojivo i postřik
Vedlejším produktem zpracování domácího bioodpadu žížalami je drenážní tekutina, tedy výluh z vermikompostu, tzv. "žížalový čaj". Zachycený vermikompostový výluh je plný živin a po zředění vodou v poměru 1:10 vám jednou za dva týdny poslouží jako tekuté hnojivo. Zředěný výluh z vermikompostu slouží i jako ochrana před houbovými onemocněními a škůdci.
Nejčastější problémy při vermikompostování
Kdo nic nedělá, nic nezkazí. I vám se může stát, že se při vermikompostování vyskytnou problémy. Pokud si nevíte rady, obraťte se na chovatele, od kterých jste žížaly koupili.
Nejčastěji se při vermikompostování vyskytne:
- Žížaly vylézají na povrch
- Řešení: Osvětlujte substrát, dokud nezalezou zase dostatečně hluboko
- Z kompostéru vylétávají vinné mušky
- Řešení: Zkontrolujte, zda je kompostér opravdu dobře zavřený
- Na bioodpadu se vyskytla plíseň
- Řešení: Plesnivé zbytky odstraňte a bioodpad pořádně zahrabávejte do podestýlky
- Vermikompost zapáchá
- Řešení: Kompost může být příliš vlhký, nebo dáváte příliš bioodpadu. V prvním případě přimíchejte do substrátu suchý materiál, v druhém krmte menšími dávkami
- Žížaly hynou
- Problémů může být více - špatná teplota, vlhkost, pH, málo prostoru, nevhodná strava, příliš kompostu, který je pro žížaly toxický
Největší chyby, které děláme při separaci: Kam patří obal od pizzy?
Zdroj: Urobsisam.sk, dazdovka.sk, kompostuj.me, priateliazeme.sk, wikipedia
