Když vaše dítě vyrůstá a stává se z něj předškolák, začne si více všímat světa kolem něj a bude to dávat najevo. Součástí tohoto procesu je všímání si rozdílů mezi sebou samým a ostatními a rozvinutí většího pocitu vlastní identity. Tady je několik způsobů, jak mu můžete pomoct tyto rozdíly přijmout a zajistit, aby mu nekřížily cestu stereotypy.
1. Přemýšlejte mimo zavedené škatulky (na hračky)
Spousta holčiček má ráda náklaďáky a někteří kluci zase mají rádi panenky, takže není nutné jim nějaké hračky nutit. V tomto věku byste se jim hlavně měli snažit pomoct používat představivost, a dokud se baví, tak na tom, s čím si hrají, nezáleží.
Pokud byste raději chtěli něco neutrálního, vyberte dítěti hračky, které nejsou stereotypické: kostky, vícebarevnou sadu lega nebo spoustu výtvarných potřeb. Nakonec každé dítě má vlastní osobnost, ví, co se mu líbí a co ne, takže byste mu neměli říkat, že by si s nějakou hračkou nemělo nebo že si s ní dokonce nemůže hrát jen kvůli svému pohlaví.
Stejně tak možná zjistíte, že i když svou dceru neobklopujete růžovými chlupatými hračkami, nakonec bude chtít růžové a chlupaté úplně všechno. Z velké části budou vaše dítě ovlivňovat i jiné děti ze školky, což je také v pořádku.
2. Netrvejte na svých domněnkách
Hraní je skvělým způsobem, jak může vaše dítě objevovat okolní svět a vyptávat se na něj. Kdo říká, že Barbie musí mít dítě vždy s Kenem? Třeba si Barbie chce vzít Popelku, je svobodnou matkou nebo chce být světoznámou fotbalistkou – představivost dětí by neměla mít žádné meze ani překážky a pro vás jako pro rodiče je to skvělý způsob, jak proniknout do jejich světa.
Existuje nepřeberné množství povolání, snů a přátelství, tak proč je nenechat při hraní prozkoumat různé možnosti? Pořád lepší než zase posílat princeznu k oltáři.
3. Dejte jim najevo, že se vás mohou zeptat na cokoli...
Ve školce váš prcek pravděpodobně potká děti z řady různých zázemí a rodinných uspořádání a bude se vás na to chtít zeptat. „Proč má František dva tatínky? Kde má Anetka maminku? Proč neumí Jiřík mluvit jako já?“ Snažte se jim odpovídat co nejjednodušeji a nejupřímněji a oni z vaší reakce pochopí, že je to normální.
Pokud je znepokojuje něco konkrétního, s čím se ve školce setkali, jako je náhlá nemoc nebo úmrtí, pomůže vám náš článek o vysvětlování děsivých věcí dětem předškolního věku.
4. ...ale vysvětlete jim, kdy je vhodné mlčet
Každý asi zažil nepříjemný okamžik v autobuse, kdy jejich dítě okatě na někoho ukáže, ale s přibývajícím věkem jim budete moct ukázat, že ne vždy musí říkat vše, co jim přijde na jazyk. Nenadávejte jim, jsou jen zvědaví, ale pokuste se posoudit, jak se osoba, která je středem pozornosti vašeho dítěte, cítí.
Někteří lidé by mohli uvítat příležitost si o svém životním stylu nebo stavu promluvit, zatímco jiným by to mohlo být velmi nepříjemné. Jako dospělý musíte danou situaci posoudit za dítě, a pokud to začíná být celé nepříjemné, zkuste ho něčím rozptýlit. Až budete sami, můžete se k tomu tématu vrátit a promluvit si o tom, co viděli – tímto způsobem můžete odpovědět na všechny jejich otázky.
5. Nechte je prozkoumávat
Hraní by pro vašeho předškoláka mělo být hlavně o sebevyjádření. Je fascinující sledovat rozvoj jeho osobnosti. Když se tedy váš malý chlapec najednou bude chtít obléknout jako Elsa i s copy, vysokými podpatky a šperky, nemusíte panikařit. V tomto věku pravděpodobně jen experimentuje a mezi šaty a maskou Batmana nevidí rozdíl.
Stejně tak by si mohl chtít vyzkoušet make-up. Mají ho v oblibě chlapci i dívky – nejspíš jej viděli někoho používat a všechny ty barvy, štětce a malé kelímky jsou pro jejich zvědavé mysli fascinující. Pokud jste ochotní je nechat vyzkoušet si pár malovátek, nezapomeňte si nejprve schovat svou nejlepší rtěnku.
