Chléb a pečivo, které kupujeme v obchodě, jsou obohaceny o nežádoucí přidané látky a druhý den už nesplňují žádné požadavky na kvalitu. Upečte si domácí kváskový chléb. Na úvod můžete začít s droždím a postupně se vypracovat na úroveň pekaře.
Kváskový chléb – nehoda z Egypta
Určitě se ptáte, jaký je v tom rozdíl. Kvásek je složený jen z mouky a vody. Přípravu kvásku znali již staří Egypťané. Objevili ho však náhodou. Tehdy se nekvašený domácí chléb připravoval z mouky a vody, dokud jednoho dne nezapomněli Egypťané těsto na slunci, a to kvůli bakteriím zkyslo. Toto těsto však nevyhodili a zkusili ho upéct. Podařil se jim nadýchaný chléb s kůrkou. Kvasnice, tedy droždí, se pak začaly komerčně používat až po druhé světové válce.
S příchodem droždí veřejnost zažila šok. Způsobilo totiž urychlení přípravy pečiva a chléb byl díky tomu hotový za necelou hodinu. Nevýhodou je však to, že chléb s použitím droždí není tak nutričně bohatý jako ten, který kysne 12 až 24 hodin.
Co je to kvásek?
Jedná se o organickou hmotu, která vzniká fermentačním procesem. Během něho enzymy rozkládají škrob na jednoduché sacharidy – glukózu a maltózu. Právě jimi se bakterie a kvasinky živí a přeměňují je na kyselinu mléčnou a octovou. Kvasinky produkují oxid uhličitý, který v těstě vytváří bublinky, díky čemuž je těsto kypré a lehce stravitelné. Kváskový chléb je bohatý na dobré bakterie, obsahuje jich až okolo 60.
Výhody kváskového chleba:
- Domácí chléb má typickou chlebovou vůni.
- Má vyšší výživovou hodnotu.
- Je pevnější a má menší objem než ten z droždí.
- Má nižší glykemický index.
- Vydrží déle čerstvý.
- Má antibiotické účinky.
- Posiluje střevní mikroflóru.
- Domácí chléb má typickou chlebovou vůni.
Pekárenské droždí
Droždí neboli kvasnice jsou vlastně živé lisované kvasinky. Při výrobě droždí vznikají bakterie alkoholového kvašení, které zbytečně zatěžují organismus. Proto se lidem trpícím nemocemi trávicího traktu nedoporučuje konzumace droždí.
Špaldový chléb
Stejně populární jako kváskový chléb se stal v poslední době špaldový chléb. Špaldová pšenice se pěstovala před staletími jako jeden z původních druhů pšenice a v historii zaznamenala mnohem méně zásahů šlechtitelů než rozšířená pšenice obyčejná.
Špaldový chléb má vysoký obsah bílkovin, má významnou nutriční hodnotu a je bohatý na vitamíny B, A a E. Pro vysoký obsah lepku ve špaldě má výborné pekárenské vlastnosti a zůstává dlouho čerstvý. Při špatném skladování však můžete po krátké době jakýkoli chléb vyhodit. Tajemství spočívá právě ve správném skladování.
Slané pečivo
Pokud se jednou pustíte do pečení, tak už vás to nikdy nepustí. Na trhu je nespočetně mnoho slaného pečiva, ale nejchutnější je to domácí.
Tipy na slané pečivo
Bageta je druh pečiva, který pochází z Francie. Může být až metr dlouhá a v průměru váží okolo 250 gramů. Bagety se většinou používají na sendviče nebo jednohubky. Ve Francii tvoří základ snídaně, podávají se s máslem, džemem nebo se namáčejí do kávy či kakaa.
Bruschetta je zapečený nebo opečený chléb, na kterém jsou rajčata, bazalka a česnek. Původ tohoto jídla je známý z 15. století a pochází ze střední Itálie. V Itálii se bruschetta často připravuje na grilu.
Ciabatta je bílý italský chléb, který se připravuje z hladké pšeničné mouky, droždí a olivového oleje. Ciabatta chutná nejlépe ještě teplá, namočená v olivovém oleji a balsamiku.
Rohlík je druh pečiva, který se na Slovensku a v Čechách těší velké oblibě jako doplněk stravy konzumovaný s množstvím jiných potravin. Jeho průměrná hmotnost je okolo 40 gramů. Jaké suroviny potřebujete na jeho výrobu? Pšeničnou mouku, pitnou vodu, droždí, sůl, sádlo a krupicový cukr.
Zkuste si doma připravit také zdravý jáhlový nebo žaludový chléb, je vynikající!
Pokud vám zůstaly zbytky pečiva, nabízíme vám 5 tipů, jak zužitkovat zbytky chleba nebo jiného pečiva.
Zdroj: dodomacnosti.sk, zdravepecenie.sk
