Halloween se v Americe těší tak velké oblibě, že je po Vánocích druhým nejkomerčnějším svátkem. Není to však žádný moderní a dokonce ani původní americký výmysl. Jeho kořeny sahají až ke starým Keltům. Jak vlastně Halloween vznikl?
Ať se nám to líbí nebo ne, Halloween se už stal součástí i naší kultury. Zatím nám ještě nezvoní u dveří malá strašidla, která se dožadují sladkostí, ale možná už příští rok tomu bude jinak. Děti využijí každou příležitost, jak si osladit život!
Podívejme se ale do historie, abychom nezůstali pouze při strašení a vyřezávání dýní. Tradice oslav noci z 31. října na 1. listopadu se váže na keltský svátek Samhain. Keltové nebo i Galové, žili před dvěma tisíci lety v jižních částech střední a západní Evropy. Lidé, úzce spjati s přírodou věřili, že v noci, kterou se začínal jejich nový rok, mizí hranice mezi světem živých a mrtvých, duchové se vracejí na zem a živí mohou nahlédnout do podsvětí. Keltští kněží Druidi stavěli obrovské vatry, v nichž lidé pálili plodiny a zvířata jako oběti keltským bohům. Během oslav nosili kostýmy ze zvířecích kůží a hlav a pokoušeli se předpovědět si budoucnost. Ohně zapalovali i ve svých příbytcích, aby ukázali cestu mrtvým duším svých blízkých, kteří je v té době mohli navštívit. Odtud pochází tradice zapalování svíček.
Evropská tradice
V 1. století p. n. l. si většinu keltského území podmanila Římská říše a keltské tradice se začaly míchat s římskými. Třináctého května roku 609 papež Bonifác IV. zasvětil římský pohanský chrám Pantheon Panně Marii a všem křesťanským mučedníkům a oslavil tak svátek všech svatých. O sto let později papež Gregor III. změnil slavení tohoto svátku na 1. listopadu, když posvětil kapli v bazilice sv. Petra k úctě všech svatých. Vlivem křesťanství se tento svátek dostal i do keltských zemí, kde splynul s tamními tradicemi. Zůstalo pálení ohňů, převlékání se za svaté, anděly a čerty. Svátek všech svatých byl také nazýván All-Hallows a noc před ním se začala nazývat All-Hallows Evening, z čehož vznikl název Halloween.
Halloweenské kostýmy milují děti i dospělí
V Americe se vzhledem k různým evropským etnikům a Indiánům začala objevovat jiná verze Halloweenu, a to převážně v jižních koloniích. Sousedé si tu vyprávěli strašidelné příběhy o mrtvých, tančili, zpívali. Popularitu po celé zemi získal tento svátek až v druhé polovině 19. století, kdy Ameriku zaplavily miliony Irů, prchajících ze své země před hladomorem. Od té doby se Američané večer 31. října oblékají do strašidelných kostýmů a děti chodí od domu k domu strašit za sladkosti. Na počátku dvacátého století ztratil Halloween i poslední špetku náboženského podtextu a stal se z něj svátek, za který Američané ročně utratí kolem 6 miliard dolarů.
Příběh dýně
Tradiční symbol Halloweenu mají také na svědomí Irové, tedy spíše jeden – Jack O'Lantern. Podle pověsti to byl vychytralý lakomý opilec, který vyzval ďábla, aby s ním pil. Ale protože nechtěl platit, přesvědčil ho, aby se změnil na minci. Potom ho vložil do měšce se stříbrným křížem, čímž znemožnil ďáblu proměnit se zpět a ten zůstal uvězněn. Jako odměnu za své osvobození Jackovi slíbil, že mu dá celý rok pokoj a když zemře, nevezme si jeho duši. Za rok na to Jack načapal ďábla na stromě, jak krade ovoce. Ir nelenil, vyryl do kůry znak kříže a ďábel byl opět bezmocný. Musel Jackovi slíbit klid na dalších deset let.
Když starý opilec zemřel, v nebi ho za jeho hříchy nechtěli a do pekla nemohl. Ďábel mu tedy poslal alespoň věčně doutnající uhlík, aby si mohl svítit na cestu. Mrtvý Jack ho vložil do řepy a od té doby bloudí po zemi.
Irové původně ve své vlasti vyřezávali řepu, ale když přišli v Americe na to, že dýně je mnohem měkčí a je s ní více zábavy, na řepu rychle zapomněli. A tak se na celém světě vyřezávají světlonoše z dýní, i když už jen málokdo zná příběh irského chytráka Jacka O'Lanterna.
Připravte si v tento den některý z našich halloweenských receptů!
Zdroj: wikipedia, history.com, helloween-website.com
