Podle foodblogerky Lucie Grigové z blogu Do poslednej omrvinky, je důležitá otázka, zda chceme konzumovat skutečně čerstvé potraviny, nebo nám jde spíše o dlouhodobé skladování. Tedy zda chceme uchovat co nejdéle čerstvé nějaké přebytky ovoce a zeleniny nebo velké množství právě sklizené úrody. Pokud chceme jíst skutečně čerstvé ovoce a zeleninu, takové je nejlepší zkonzumovat ihned. Čím více času uběhne od utržení plodů, tím větší jsou ztráty vitamínů a prospěšných látek.
"Ne každé ovoce a zelenina jsou vhodné pro dlouhodobé skladování. Z ovoce můžeme dlouhodobě skladovat například jablka, na to je však nejlepší mít doma sklep. Ze zeleniny jde o druhy s tvrdou slupkou a dužinou, tedy například tykve a kořenovou zeleninu - mrkev, petržel, celer nebo brambory. Dlouhodobé skladování této zeleniny však také vyžaduje podmínky, které nemá vytvořené každá domácnost, protože na jejich dlouhodobé skladování je ideální právě sklep. Pokud chceme nějaké ovoce a zeleninu skladovat dlouhodobě, pak máme tyto možnosti: konzervování, mrazení, nakládání, sušení nebo kvašení," dělí se s námi o své tipy Lucia.
Pozor na přezrálé ovoce
Nejrychleji se podle ní kazí ovoce a zelenina v plné zralosti, tedy přezrálé ovoce. "Z ovoce jsou to určitě měkké druhy ovoce resp. ovoce s vysokým podílem vody, jako například bobulové ovoce, jahody, maliny, dále zralé broskve, meruňky, švestky, třešně či banány. Ze zeleniny zas například brokolice, cukety, lilky, rajčata, listová zelenina. Čím tvrdší zelenina a nižší obsah vody, tím déle by měla vydržet," vyjmenovává. "Je třeba si však uvědomit, že i nesprávným skladováním můžeme předčasně vyvolat to, že nějaká potravina začne hnít nebo plesnivět, ačkoli by měla ve skutečnosti vydržet déle. Proto pokud cibuli skladujeme v lednici, určitě nevydrží tak dlouho jako v spíži, kde jsou pro ni mnohem lepší podmínky," dodává.
Víte, jak dlouho vydrží ovoce a zelenina čerstvé?
Takto vám vydrží zelenina a ovoce čerstvé
* Brambory, rajčata, cibule či česnek by se neměly skladovat v lednici. Brambory při nízké teplotě sládnou, neboť škroby v nich se mění na cukry, cibule a česnek zas potřebují suché a dobře odvětrané místo. Určitě bychom je také neměli skladovat v uzavřených plastových sáčcích, kde nemají možnost dýchat - mohou se zapařit a začít hnít.
* Problémem také mohou být natě. Pokud se neodtrhnou včas, například na ředkvičkách, mrkvi či petrželi, odebírají plodu vlhkost a ten potom rychleji zvadne.
Pět skvělých nápadů, jak využít zbytky zeleniny
* Dozrávajícímu ovoci, které bylo odtržené nezralé, nevyhovuje chladné prostředí, neboť se proces zrání velmi zpomalí. Nedozrálé mango, avokádo, broskve a banány je lepší skladovat při pokojové teplotě. Přezrálému ovoci zas pobyt v lednici neublíží, právě naopak, jeho životnost se tak dá prodloužit o pár dní.
* Chladný vzduch není v zásadě na škodu, při nižších teplotách vydrží potraviny déle. Například takové banány se trhají nezralé a během přepravy se udržují v chladu, aby vydržely cestu lodí z Jižní Ameriky do Evropy. Až v supermarketu se dostanou do tepla a začnou dozrávat. Pokud je dáme do lednice, zrání se opět zpomalí, až zastaví. Když však přezrají, pobyt v chladu jejich životnost o pár dní prodlouží, ačkoli slupka může zčernat, dužina banánu zůstane v pořádku a dá se jíst.
Nechce se vám doma skladovat ovoce a zeleninu? Objednejte si vždy čerstvé!
* Je třeba také zvážit, které potravině vyhovuje vlhko a které spíše sucho a také, zda potřebuje dýchat a je potřeba zajistit, aby měla kam unikat vlhkost. Například při citrusovém ovoci je důležitá cirkulace vzduchu, zvláště pokud ho skladujeme při pokojové teplotě. Minimalizujte počet dotykových ploch s ostatními kousky ovoce, protože v těch místech většinou začne ovoce plesnivět. Nebo použijte nádobu na skladování.
* Jedním z tipů jsou také vhodné obaly. Na skladování pečiva se osvědčila kombinace chlebníku a lněného sáčku. Na uskladnění rozkrojeného ovoce nebo sýrů či uzenin zas bavlněné ubrousky napuštěné včelím voskem. Zbytky vařeného jídla je dobré mít vždy v lednici na očích, proto je uskladňujte ve skleněných dózách, abyste bez otevírání nádoby viděli, co v ní je.
* Zelenině, např. brokolici, chřestu, květáku, hrášku, fazolovým luskům prospěje blanšírování. Osvědčilo se také blanšírování, při kterém se zelenina krátce povaří a následně prudce zchladí. Takto upravená se pak dává zmrazit.
Kdo šetří potravinami, ten šetří vlastní peněženku
Zdroj: doposlednejomrvinky.sk
