Oblíbené kuchařky, podle kterých vařily ženy za první republiky. Znáte některé z nich?

Správná prvorepubliková hospodyňka se uměla v kuchyni pěkně otáčet. Pochopitelně umění vařit neovládala zcela perfektně každá žena, ale patřilo to k jakémusi běžnému základu pro život. Nakupovat a chutně připravovat jídla se dívky a ženy učily buď doma, od ostatních žen v rodině či v kuchařských školách a kurzech. K dispozici měly také kuchařské knihy, v nichž se daly vyčíst velmi praktické rady.

Rozmach českých kuchařských knih nastal v první čtvrtině 19. století. Obsahovaly lehčí i složitější recepty, ale i návody na to, jak správně nakupovat, uchovávat a zpracovávat potraviny, jak čistit nádobí, zorganizovat si prostor v kuchyni i čas.

Anuše Kejřová

Ženy, které bydlely ve městech, vařily většinou podle kuchařky Anuše Kejřové. Dílo s názvem Úsporná kuchařka se po svém vydání v roce 1905 stala bestsellerem. Anuše měla s vařením velmi bohaté zkušenosti – vyučovala je na dívčí škole a také pořádala kurzy vaření a vedení domácnosti. Kejřová se dokonce zajímala i o zdravou stravu. Sepsala knihu Polovegetariánská kuchařka a její pokračování Česká vegetariánská kuchařka Anuše Kejřové za ni dokončil její manžel.

Magdalena Dobromila Rettigová

Oblíbenou knihou byla pochopitelně i Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové, která jako první sepsala národní recepty do jedné publikace. Svou knihou také výrazně přispěla k rozšíření českého jazyka. Napsala ji totiž česky, což v roce 1826, kdy na ní pracovala, nebylo zvykem.

Marie Janků – Sandtnerová

Propagátorka vyváženého jídelníčku Marie Janků – Sandtnerová napsala na čtrnáct kuchařek, v nichž uváděla i kalorickou hodnotu pokrmů. Její díla byla za první republiky také velmi populární a dědila se z matky na dceru.

Karel Šroubek

Přes sto tisíc výtisků a pěti dotisků se dočkala kniha Jak se vaří u Šroubka, napsaná hoteliérem nejslavnějšího pražského hotelu Grandhotel Šroubek, který se stal vyhlášeným místem v pohostinství. Publikaci vytvořil se svou manželkou Bertou a šéfkuchařem Oskarem Dietlem. Ženy v ní našly 169 receptů na polévky, omáčky, masa, ryby, přílohy, moučníky, dietní jídla a také rady, jak správně nakoupit.

Milena Jesenská

Novinářka a překladatelka Franze Kafky přispívala do ženských magazínů. Když jednou vyzvala čtenářky k tomu, aby jí poslaly své recepty, sešlo se jich tolik, že z nich vytvořila knihu. Kuchařka s názvem Mileniny recepty zahrnovala všechny možné pokrmy, ale byla určena pro hospodyňky, které mají s vařením zkušenosti.

Některé z časopisů vyzývaly žen, aby se o své zkušenosti dělily s ostatními. „Rozumná a šetrná hospodyňka nabyla během války značných zkušeností, které zajisté mileráda se svými družkami sdělí,“ psalo se v tisku.

Cena běžné kuchařky se pohybovala od 10 do 34 Kčs. Většina žen z chudších poměrů vařila podle nabytých zkušeností a kuchařskou knihu používala jen k vytvoření složitějších nebo slavnostních chodů. Pakliže dámy neměly možnost zakoupit si publikaci, byly odkázány na recepty z novin a ženských časopisů. Ty si poté vystřihovaly a lepily do sešitů.

Oblíbené kuchařky, podle kterých vařily ženy za první republiky. Znáte některé z nich?

Novinářka Milena Jesenská v roce 1925 vydala knihu Mileniny recepty. (Profimedia.cz)

Magdalena Dobromila Rettigová byla nestorkou naší národní kuchyně. 

Tento článek z naší historie je součástí akce 100leté recepty, se kterou můžete oslavit společně s Tesco výročí vzniku Československa. Soutěžte se svými tradičními rodinnými recepty a vyhrajte každý týden poukázky na nákup v obchodech Tesco. Více o soutěži naleznete na https://itesco.cz/hello/100-lete-recepty/.

Vytisknout stránku
Sdílet článek