Odtrhnout a sníst čerstvé, sluncem vyhřáté rajče je jiný pocit, než jíst byť to nejsladší, ale kupované rajče. Pěstovat rajčata přitom může každý. Nepotřebujete zahradu, stačí vám balkon, nebo dokonce pouze místo na slunném parapetu a za pár týdnů se můžete těšit z bohaté úrody šťavnatých rajčat. Rajčata však nestačí pouze zasadit, zalévat a čekat, je potřeba se o ně aktivně starat. Není to však nic náročného, pěstování rajčat zvládne i zahrádkář - začátečník.
Věděli jste, že ...?
Aztéci nazývali rajčata "xitomati", což znamená "kulatá věc s pupkem". Odtud pochází i název "tomato". Francouzi říkali rajčatům jablka lásky a Němci podobně jako Češi - rajská jablka.
Jakou odrůdu vybrat?
Než se rozhodnete pro odrůdu, měli byste vědět, že odrůdy rajčat se dělí na hybridní a nehybridní.
Hybridní odrůdy rajčat jsou šlechtěna pro větší odolnost vůči nemocem a poskytují rovnoměrnou, bohatou úrodu. Chuťově mohou být méně výrazná. Z hybridních odrůd si semínka do dalšího roku neodkládejte, nejsou vhodná pro další pěstování ze semen. Hybridní odrůdy se označují jako "F1".
Nehybridní odrůdy rajčat jsou většinou tyčkové a rodí během celé sezóny. Sklizeň nebývá tak bohatá jako u hybridních typů, zato vynikají lepší chutí a z jejich semen vypěstujete úrodu i další rok.
Dále si můžete zvolit odrůdu podle výšky, do jaké dorůstají. Budete pěstovat kolíková rajčata? Pak myslete na to, že potřebují dostatečnou oporu, ať tyč, provázek, síť nebo klec. Kolíkovým rajčatům je třeba vylamovat výhonky. Keříčková rajčata jsou podle velikosti nižší a vyšší, hlavně nižší typy jsou vhodné na balkon.
Podle tvaru plodů můžete pěstovat rajčata hrušková, koktejlová, cherry (třešňová), rybízová, melounová, obrovská, drobná ...
V úvahu berte i to, na co chcete rajčata využívat. Jiné odrůdy jsou vhodné k přímé konzumaci, jiné na sušení či přípravu kečupu. Na sušení si zvolte odrůdy podlouhlého tvaru a nepříliš šťavnaté, s pevnou dužinou, ideálně San Marzano. Na kečup jsou vhodné šťavnaté, dužnaté Tornádo, Orbit, Cuor di Bue, Super Steak, Denár ...
Zajímavé odrůdy rajčat
Existují tisíce odrůd rajčat. Odlišné jsou zejména tvarem, barvou, velikostí plodů, chutí. Největší odrůdy jsou Cuor di bue, v překladu Býčí srdce, které může vážit i půl kila, Costoluto Genovese a World of rekords dosahují i 1,5 kila. Nejdražší odrůdou rajčat je Marianas Peace. Odrůda pochází z Československa, ale největší oblibě se těšila v Americe. Kdysi byla cena jejího semínka okolo 20 dolarů. Chutí překvapí odrůdy Persimon či Valencia. Obě mají oranžovou barvu, Persimon připomíná chutí a texturou hurmikaki nebo meruňky, Valencia zas mango. Odrůda Black from Tula však asi chutná překvapivě nejlépe - připomíná totiž čokoládu.
I barevně jsou rajčata velmi různorodá. Odrůda White wonder je světle žlutá až bílá, Green Zebra či Savan Bali je zeleno-žebrovaná, Koričnevaja sliva nebo Kumato jsou hnědá, Minigold nebo Auriga mají krásnou zlatavou barvu.
Jak vysazovat rajčata?
Rajčata si můžete vysít už koncem zimy a rostlinky pěstovat na parapetu v zemině k tomu určené. Rostlinky se dvěma - třemi pravými listy přesaďte do rašelinových zakořeňovačů nebo do květináčů a dejte je na světlé a teplé místo s teplotou 23 - 25 °C. Pravidelně zalévejte a větrejte.
Sazenice vysazujte ven v druhé polovině května, když už nehrozí přízemní mrazy. Půda by měla být propustná, humusná, s dostatkem organických látek a s pH 5,5 - 6,8. Keříčková rajčata vysazujte ve vzdálenosti 40 cm, tyčková ve vzdálenosti 60 cm.
Sázení rajčat
- Do země vyhlubte dostatečně hlubokou jámu, aby se do ní rostlina vešla i s kořenovým balem a částí stonku.
- Do jámy nalijte odstátou vodu s teplotou podobnou půdě. Ze studené vody by rostlina mohla dostat šok a zahynout.
- Z rostliny odstraňte spodní listy a vložte ji šikmo do jámy. Stonek až po listy zahrňte zemí, přitlačte. Šikmé položení umožní rostlince vyhnat více kořenů. Po čase rajče poroste už rovně.
- Ještě jednou zalijte ke kořenům
Tip: K tyčkovým rajčatům dejte zároveň i oporu.
Pokud budete pěstovat rajčata na balkoně, zasaďte je do dostatečně velkého květináče nebo pevného igelitového pytle. Citlivě přistupujte k zálivce, protože v omezeném prostoru půda rychleji vysychá a na druhé straně hrozí přelití rostliny.
Zalévání a hnojení rajčat
Rajčata jsou citlivá na správnou, pravidelnou zálivku a chce to dobrý odhad, abyste je neutopili nebo nenechali vyschnout. Nesmí být ani příliš suchá, ani přemokřená, dávejte zvlášť pozor, abyste půdu okolo rostliny nerozbahnili - kořeny by neměly vzduch. Zálivka by proto měla být přiměřená počasí a pravidelná, odstátou vodou s teplotou podobnou půdě.
Vždy zalévejte ke kořenům a nikdy nepolévejte listy a plody, mohly by je napadnout nemoci. Mezi jednotlivými zaléváními by měla půda trochu proschnout, ale neměla by být zcela suchá, spíše vlhká. V horkých dnech zalévejte každý den, v chladných stačí jednou za 2 - 3 dny. Zalévejte raději ráno, když je půda chladnější a slunce vysuší případně zamokřené listy.
Půdu kolem rajčat udržujte kyprou a bez plevele, přihnojujte organickými hnojivy. Pozor na nadbytek dusíku, aby rostlina netvořila příliš listů na úkor plodů. Vyrobit si můžete na rajčata i domácí hnojivo
- z droždí: 15 gramů sušených kvasnic a 5 lžic cukru rozpusťte v 7 litrech vlažné vody, nechte přes noc odstát, ráno dobře promíchejte a polévejte,
- z vaječných skořápek: dostatek vápníku zajistí rozdrcené vaječné skořápky, zapracované do půdy,
- z kopřivy: čerstvou kopřivu nasekejte, dejte do zavařovací sklenice, zalijte odstátou vodou a nechte na slunci kvasit. Kvas denně míchejte a za dva týdny můžete zalévat ředěný vodou v poměru 1: 10. Anebo můžete zkusit rychlejší verzi - 250 g sušené kopřivy zalijte 5 litry studené vody a za dva dny použijte.
- ze strouhanky: při vysazování rajčat nasypte do jámy hrst strouhanky a až potom nalijte vodu,
- z popela: postupujte jako při strouhance,
- z banánových slupek: podobně jako u předchozích dvou zakopejte banánovou slupku ke kořenům rostlinek.
Zastřihávání rajčat
Vylamování nebo zastřihování rajčat je cestou k bohaté úrodě. Zatímco rostliny tyčkových rajčat rostou, tvoří se jim za listy takzvané zálistky. Ty přibližně jednou za týden až deset dní vylamujte, aby se z nich netvořily plody. Plody ze zálistků rostlinu zbytečně vysilují a jen zřídka dozrávají. Keříkovým rajčatům nemusíte zálistky vylamovat.
Před zahájením zrání rajčat zaštípněte i nejníže položené větvičky, rostlinu tak prosvětlíte a provzdušníte. Na konci sezóny zastavte rajčatům růst odštípnutím vrcholu stonku. Pak se již nebudou tvořit nové plody, pouze dozrají nasazené.
Choroby a škůdci rajčat
Listy a plody rajčat, dotýkající se vlhké půdy, může napadnout fytoftóra - houbovité onemocnění, které dokáže zlikvidovat celou úrodu. Projevuje se šedými skvrnami na listech, které se přenesou na celou rostlinu. Proto dbejte na to, aby se listy ani plody půdy nedotýkaly a v případě deštivého počasí se poohlédněte po preventivním postřiku.
Pozor dávejte i na přehnojení a nedostatek živin. Příliš mnoho dusíku a draslíku brzdí příjem vápníku, což se může projevit hnilobou - hnědými skvrnami na špičce plodů. Nadbytek dusíku také podporuje růst zelených částí na úkor tvorby plodů. Nevyvážená výživa, silné slunce a vysoké teploty jsou příčinou zelených prstenců na vrchní části plodů a zavinování listů nebo zhnědnutí a zesílení slupky. Pokud zanedbáte pravidelné zavlažování, může vás nepříjemně překvapit praskání rajčat.
Rajčata mohou napadnout i mšice, molice nebo háďátko. Na mšice a molice použijte postřik ze čtyř dílů oleje a jednoho dílu prostředku na mytí nádobí, který hmyz zadusí. Co myslíte - je zdravější čerstvá rajčatová šťáva nebo rajská polévka? Přečtěte si odpověď!
Zdroje: abczahrada.sk, ekoclovek.sk, chovatelahospodar.sk, izahradkar.sk, organicfacts.net
