Tyto webové stránky již nejsou optimalizovány pro Mozilla 5.0.
Obsah webových stránek se nemusí zobrazovat správně nebo mohou být omezeny některé funkce.
Nejlepšího zážitku dosáhnete, když použijete jeden z následujících prohlížečů:
Období po první světové válce kromě jiného znamenalo i sociální změny a morální rozklad tehdejší společnosti. K jedné z těchto změn patřila i vyšší konzumace alkoholu, která postihla zejména rodiny nezaměstnaných a chudších obyvatel. Co lidé tehdy nejčastěji popíjeli a jak se proti tomuto nešvaru bojovalo?
„V mnohých opozdilejších a chudších krajinách i širší vrstvy obyvatelstva požívají pálenky, ba jsou i místa, o nichž bylo vyšetřeno, že s dospělými často i děti pojídají lžícemi z mísy místo polévky pálenku, do níž byl nalámá chléb,“ stojí psáno v Petici za zákaz kořalky z 20. let. A skutečně – i dětem byl tehdy v některých domácnostech mnohdy podáván alkohol, nejčastěji pak pivo, jakožto výživný nápoj.
Osmé místo
V prvorepublikovém období nám patřilo osmé místo v celkové spotřebě alkoholu na obyvatele na světě, v konzumaci pálenky pak dokonce místo šesté. Nejkritičtější situace panovala v méně rozvinutých dělnických regionech – kupříkladu na Ostravsku dokázaly některé rodiny za nákup alkoholu utratit i polovinu mzdy. Značné množství kořalky pocházelo z domácích pálenic, proto se objevovalo velké množství otrav alkoholem s různými následky.
Zajímavé je, že mezi pražskými dělníky pijáctví tolik rozšířeno nebylo, zřejmě proto, že uměli lépe hospodařit s časem a strach z uživení rodiny neřešili alkoholem. Značnou pomocí byly i protialkoholní kampaně a abstinentní spolky.
Abstinentní svaz
Abstinentní svaz se za první republiky hřál na politickém výsluní. Mezi jeho příznivce patřili i prezidenti Tomáš Gariggue Masaryk a Edvard Beneš. Organizace měla za cíl pomoci lidem, kteří si na alkoholu vytvořili závislost – vydávala propagační letáky a pořádala osvětové přednášky spojené s promítáním fotografií ukazujících následky nadměrného pití. Poukazovala také na morální i tělesný úpadek a značný úbytek rodinného rozpočtu.
Nový zákon
Alespoň nějaké plody úsilí spolku se projevily v roce 1922, kdy vyšel zákon zakazující prodej alkoholu osobám mladším šestnácti let. Osoby starší osmnácti let si pak mohly zakoupit pivo a víno, prodej tvrdého alkoholu byl povolen až nad touto hranicí.
Ačkoliv byl boj s alkoholismem poměrně intenzivní, výsledky moc zářné nebyly. Zatímco tisk a svaz proti pití brojily, výrobci lihovin se zastrašit nedali, a dokonce založili Společnost proti výstřednímu abstinentismu.
Meziválečný rozmach abstinenčního svazu ukončil únor 1948. O dva roky později došlo ke sloučení Československého abstinenčního svazu a Československého Červeného kříže. Český abstinentní svaz tak zanikl.
Největší konzumace alkoholu postihovala dělnickou třídu. (Profimedia.cz)
Tento článek z naší historie je součástí akce 100leté recepty, se kterou můžete oslavit společně s Tesco výročí vzniku Československa. Soutěžte se svými tradičními rodinnými recepty a vyhrajte každý týden poukázky na nákup v obchodech Tesco. Více o soutěži naleznete na https://itesco.cz/hello/100-lete-recepty/.