Je pravda, že první republika byla gastronomickým rájem. Fungovaly tu věhlasné podniky, jejichž menu bylo sestaveno jen z těch nejlepších surovina a pracovali v nich skvělí kuchaři. Jenže zatímco si na lahodných pokrmech si pochutnávala tehdejší smetánka, většina společnosti jedla výrazně skromněji.
Situace v hospodářství
V meziválečném období lidé strádali, na trhu chyběl dostatek potravin. Na vesnicích se lidé museli spokojit s tím, co vypěstovali, ti ve městech se zase potýkali s omezenou nabídkou a finančními prostředky.
Po válce určoval příděl potravin lístkový systém, k uvolnění trhu došlo ve 20. letech. Situace se poté mírně zlepšila, ale bída doléhala obzvláště na chudé lidi pořád.
Období zlatých 20. let trvalo zhruba jen šest let. Po roce 1930 se u nás projevila hospodářská krize, během níž stagnoval průmysl, rostla nezaměstnanost a s ní i hlad. Rozhodně lépe se dařilo venkovským lidem, kteří měli možnost alespoň něco vytěžit ze svého políčka a podpořit tak trochu i své příbuzné.
Chléb a káva k snídani i k večeři
Snídaně často sestávala z bílé kávy, která se připravovala povětšinou z cikorky. K ní se jedl chléb, v bohatších rodinách pečivo s máslem. Chléb se konzumoval povětšinou žitný, protože pšeničná mouka byla v té době mnohem dražší a používala se více k pečení koláčů.
Oběd představovala většinou polévka, tvořená zeleninou, zavářkou z brambor, krupice nebo luštěnin a bylinkami. Občas se do ní přidávalo i vejce. Polévky z masa se podávaly jen o víkendu nebo o zabijačce.
Večeře bývala podobná snídani, kdy se konzumoval chléb, bílá káva a také se dojídalo jídlo z oběda.
Nedělní radosti
Kaloricky vydatné pokrmy se vařily většinou jen v neděli. Tehdy se na stole objevovalo maso, omáčky, knedlíky a také sladké koláče. Většina domácností jedla vepřové maso, ojediněle pak i telecí a hovězí. Drůbeží maso bylo v porovnání s ostatními masy drahé. Hospodyňky tehdy využívaly surovin do posledního kousku.
Zelenina se na stole příliš neobjevovala, zejména ve městech byla drahá a používala se spíše jako koření. Jedlo se hodně luštěnin, krup, jáhel a dalších potravin. Sladilo se medem, povidly či nastrouhaným perníkem. Ke smažení sloužilo sádlo, máslo a slanina.
Ti nejchudší se obvykle stravovali v klášterech, kdy se například před klášterem Šedivých sester v Praze tvořila už v osm ráno fronta lidí bez práce. Dostali tam teplou polévku a kus chleba.
Tento článek z naší historie je součástí akce 100leté recepty, se kterou můžete oslavit společně s Tesco výročí vzniku Československa. Soutěžte se svými tradičními rodinnými recepty a vyhrajte každý týden poukázky ma nákup v obchodech Tesco. Více o soutěži naleznete na https://itesco.cz/hello/100-lete-recepty/.
