Děti Školák Za špatné známky nevyšilujte. Podejte spíše pomocnou ruku

Nikdo z nás není nadšený, když jeho dítě donese vysvědčení naskrze prošpikované známkami od tří a výše. Udržujte však klid a nechoďte hned na dítě s křikem a výčitkami. Uklidněte se, promluvte si a popřemýšlejte společně, jak to napravit.

Ovládnout první moment vzteku je základ

Prvotní frustrace při pohledu na špatné vysvědčení je zcela pochopitelná. Většina z nás v té chvilce nekontrolovatelně vybouchne, začne chrlit nadávky a nepodložená obvinění. Teď však zastavte!

V takovém momentu se zhluboka nadechněte a naplánujte si rozhovor na později. Můžete říct třeba: „O těch známkách si promluvíme po večeři.“ Takto získáte čas na to, abyste si promysleli, jaká bude vaše reakce, která má dítě poučit, jemně pokárat, ale hlavně motivovat do řešení problému.

Ukažte dětem, že domácí úkoly a učení nejsou mučení.

Trpělivě naslouchejte a snažte se vše pochopit

Jak tedy mluvit s dítětem o špatných známkách? Rozhovor začněte rozvíjet jako byste mluvili o sobě, tedy například „Všiml/a jsem si, že tvé známky jsou horší, než jsme si mysleli. Pomoz mi pochopit, proč je tomu tak.“ Slůvky „pomoz mi pochopit“ nemluvíte z patra jako byste říkali „vysvětli mi laskavě, proč“, dostáváte se do jednoho týmu s dítětem a podněcujete tak jeho přemýšlení o důvodech.

Trpělivě si ho vyslechněte, snažte se pochopit, odkud pochází jeho problémy. Pak dítě vybídněte k tomu, aby samo našlo řešení situace. Řekněte například: „Co by se podle tebe muselo změnit, aby bylo příští vysvědčení lepší?“ Protože s řešením situace přichází dítě samo, je jeho součástí a stává se za něj více odpovědné než v případě, že mu nakážete, jak se má chovat. 

Buďte trochu pozitivní!

Ke konci rozhovoru dítě podpořte tím, že najdete na vysvědčení něco pozitivního. Nezáleží na tom, zda je to výborná z tělocviku nebo z chování. Ukažte, že nehledáte jednom negativa a pochvalte ho třeba za dobrou docházku (která mimochodem také hodně mluví o osobnosti vaší ratolesti).

Chybu často nacházíme v nepochopení látky nebo v systému

Klíčovým je zjistit, proč se dítěti ve škole nedaří. Dvěma nejčastějšími důvody špatného prospěchu ve škole bývá:

  • nepochopení obsahu učiva,
  • méně rozvinuté soft skills (neboli měkké dovednosti). Jde hlavně o schopnost organizace, plánování času nebo schopnost učit se.

První problém poznáte na horších známkách v jednom předmětu, ten druhý ovlivňuje celé spektrum učiva.

Jak tedy můžete dítěti se známkami pomoci?

Má vaše dítě problémy se špatnými známkami? Možná trpí poruchou učení!

Stanovte si reálné cíle

Reálné cíle motivují svou dosažitelností. Pokud má vaše ratolest na půlletním vysvědčení z matematiky čtyřku, bylo by nereálné očekávat, že to poctivým učením vytáhne na jedničku. Taková trojka nebo ještě lépe dvojka je však velkým krokem vpřed, zatímco zůstává dosažitelnou.  

Zaveďte systém a pak se spolehněte, že ho dítě dodrží

Někdy je problémem žáků a jejich nesoustředění nedostatek organizace. Naučte dítě, jak si má zorganizovat své věci, čas nebo koníčky a pak se spolehněte na to, že váš plán bude dodržovat.

  • Ukažte mu, jak si udržovat pořádek na pracovním stole. Zvolte třeba ukázku pomocí videa na YouTube, které bude pro něj zábavnější. Jednou týdně pak pořádek zkontrolujte.
  • Pravidelně se věnujte mluvení o škole. Co se událo? S jakými problémy se potýká? Naslouchejte a snažte se nevynášet hned soudy.
  • Dohlédněte na to, abyste doma vytvořili učební rutinu, kterou bude dítě dodržovat i bez vás za zády a která mu bude příjemná.

Za špatné známky nevyšilujte. Podejte spíše pomocnou ruku

Zjistěte, kolik času by měly děti trávit nad učením. Přizpůsobte tomu i své požadavky, očekávání a plány.

Mám dítě za známky trestat?

Mnoho rodičů se domnívá, že vhodným trestem je zákaz sportu nebo jiné mimoškolní aktivity. Neodepírejte však dětem to, co rozvíjí jejich osobnost nebo aktivity, při kterých si budují sebevědomí a sociální vazby. Následkem za jejich nízkou snahu při učení může být raději odepření domácích privilegií. Trest naopak podejte pozitivní formou odměny, například: „Když mi ukážeš vypracovaný úkol, při kterém ses snažil, tak můžeš 30 půl hodiny hrát videohry.“ Používejte fráze když / tak na zvýraznění principu činu a odměny.

Mám dítě za známky odměňovat?

Dětem, které jsou za úspěchy slibovány peníze, drahé hračky nebo jiné kratochvíle obyčejně nejsou ty, které ve škole dosahují nejlepších výsledků. Pro žáky je důležité vybudovat si systém, ve kterém dosáhnou větší uspokojení za známky interní rodičovskou pochvalou nebo respektem ze strany spolužáků.

Zdroje: www.ectutoring.com, www.verywellfamily.com

Vytisknout stránku
Sdílet článek