V období kolem Vánoc slýcháme v současné době koledy na každém kroku. Hrají je i obchodní domy, znějí v rádiích, zpívají je sbory na koncertech v kostelech apod. Jsou symbolem pohodových vánočních svátků a často je zpívá celá rodina u vánočního stromečku na Štědrý den.
Kde se koledy vzaly?
Než se pustíte do zpívání těch nejznámějších českých koled, podívejte se, kam až sahá jejich tradice a kořeny. Samotné slovo koleda původně označovalo píseň s náboženskou tematikou, kterou děti zpívaly během několika svátků (Vánoce, Tři králové, den sv. Řehoře, Velikonoce), když obcházely domy a koledovaly si výslužku. Koleda je původně z latinského slova calendae neboli první den v měsíci. Pohanští Slované tímto slovem označovali slavnosti spojené se zimním slunovratem. Autorem první koledy je dle legendy František z Assisi, takže tradice koled sahá až do 13. století.
Koledy pro rozvoj řeči
Jakékoliv básničky či písničky jsou pro děti skvělým pomocníkem při osvojování řeči. Děti mají rády rytmus, které v sobě tyto říkanky skrývají, snadno se jim i proto učí a tak trénují výslovnost a rozšiřují si slovní zásobu. Naučte proto své děti ty nejkrásnější vánoční koledy, které si pak na Štědrý den můžete společně zazpívat před tím, než přijde Ježíšek.
- Znáte všechny sloky písně Narodil se Kristus Pán? Tato píseň pochází až z 15. století z doby Jana Husa.
Narodil se Kristus Pán, veselme se,
z růže kvítek vykvet' nám, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.
Jenž prorokován jest, veselme se,
ten na svět poslán jest, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.
Člověčenství naše, veselme se,
ráčil vzíti na se, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.
Beliáš obloupen, veselme se,
člověk jest vykoupen, radujme se!
Z života čistého, z rodu královského,
již nám narodil se.
Ó milosti Božská, budiž s námi;
dejž, ať zlost ďábelská nás nemámí.
Pro Syna milého, nám narozeného,
smiluj se nad námi!
Dejž dobré skončení, ó Ježíši,
věčné utěšení věrných duší!
Přijď nám k spomožení, zbav nás zatracení
pro své narození.
- Krásnou barokní píseň složil Adam Václav Michna z Otradovic a byla uveřejněna v roce 1647. Celý text krásné ukolébavky Chtíc aby spal zní takto:
Chtíc, aby spal, tak zpívala
synáčkovi
Matka, jež ponocovala,
miláčkovi:
„Nynej, rozkošné děťátko,
Synu Boží!
Nynej, nynej, nemluvňátko,
světa zboží!“
„Tobě jsem lůžko ustlala,
Spasiteli!
Tvory k tvé chvále svolala,
Stvořiteli!
Nynej kráso a koruno
svrchovaná,
nynej, milující ceno
zaslíbená!“
„Nynej, ta jest Matky žádost,
holubičko!
Nynej, všech andělů radost,
má perličko!
Slávu, chválu vždy nabudeš
od matičky,
když se vyspíš, jísti budeš
med včeličky.“
„Osladímť nim tvou kašičku,
k tvé libosti!
Otevřels, vím, tvou hubičku,
k té sladkosti!
Nynej, ráje mého kvítku,
rozmaryne,
z tebeť sobě dělám kytku,
jenž nezhyne.“
„Ó fialo, ó lilium,
ó růže má!
Nynej, vonné konvalium,
zahrádko má!
Ó loutno má, labuti má,
můj slavíčku!
Nynej, líbezná harfo má,
můj věnečku!“
„Na dobrou noc dej hubičku,
nynej, dítě;
kolébat bude matička,
nynej tiše!
Spi, miláčku! Umlkněte
andělové,
se mnou k Bohu přiklekněte,
národové!“
- Oblíbenou dětskou koledou je Štedrej večer nastal. Jde o lidovou koledu, u které neznáme autora.
Štědrej večer nastal, Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal. Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal.
Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy
přichystal. Štědrej večer nastal, koledy přichystal, koledy přichystal.
Panímámo vstaňte, panímámo vstaňte, koledy nám dejte, koledy nám dejte. Panímámo vstaňte, koledy nám dejte, koledy nám dejte.
Panímáma vstala, panímáma vstala koledy nám dala, koledy nám dala. Panímáma vstala koledy nám dala, koledy nám dala.
- Veselou a svižnou lidovou koledou je Půjdem spolu do Betléma:
Půjdem spolu do Betléma,
dujdaj, dujdaj, dujdaj dá!
Ježíšku, panáčku!
Já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku!
Já tě budu kolíbat!
Začni Kubo na ty dudy
dudaj, dudaj, dudaj, dá!
Ježíšku, panáčku!
Já tě budu kolíbati,
Ježíšku, panáčku!
Já tě budu kolíbat!
A ty Janku na píšťalku
dudli, tudli, dudli, tudli, dudli, tudli dá!
Ježíšku panáčku!
Já tě budu kolíbati,
Ježíšku panáčku!
Já tě budu kolíbat!
A ty Mikši na housličky
hudli, tydli, hudli, tydli, hudli, tydli dá!
Ježíšku panáčku
Já tě budu kolíbati,
Ježíšku panáčku!
Já tě budu kolíbat!
A ty Vávro, na tu basu
rumrum, rumrum, rumrum, dá!
Ježíšku panáčku!
Já tě budu kolíbati,
Ježíšku panáčku!
Já tě budu kolíbat!
- Zvesela si zazpívejte Veselé vánoční hody. I když ani u této lidovky nevíme, kdo ji složil, text zní následovně:
Veselé vánoční hody,
zpívejte, dítky koledy
o tom co se vskutku stalo,
že se lidem narodilo děťátko.
o tom co se vskutku stalo,
že se lidem narodilo děťátko.
Po tmě leží, nemá svíčky
na nebi svítí mu hvězdičky.
Ty, jež všechen oděv dáváš,
samos nahé a nic nemáš, děťátko.
Ty, jež všechen oděv dáváš,
samos nahé a nic nemáš, děťátko.
Přišli chudí pastuškové,
zpívali jsou chvály nové.
Vítej nám, andělský králi,
tebe jsme zdávna žádali, děťátko.
Vítej nám, andělský králi,
tebe jsme zdávna žádali, děťátko.
My s nimi také zpíváme,
k betlémské chýši spěcháme,
Vítej, milý pacholíčku,
Synu Boží, náš bratříčku, děťátko
Vítej, milý pacholíčku,
Synu Boží, náš bratříčku, děťátko
- Od Jiřího Šlitra a Suchého zařaďte do repertoáru Purpuru. Šlitr a Suchý napsali tuto píseň jako vánoční koledu a moc nadějí do ní nevkládali. Jaké ale bylo jejich překvapení, když se z Purpury přes noc stal hit a evergreen:
Tiše a ochotně
purpura na plotně
voní .... stále voní,
nikdo si nevšímá
jak život mění se v dým.
Snad jenom v podkroví
básníci bláhoví
pro ni ... slzy roní,
hrany jí odzvoní
rampouchem křišťálovým.
Slunce se vynoří,
hned však se k pohoří
skloní ... rychle skloní,
a pak se dostaví
dlouhá a pokojná noc.
Tiše a ochotně
purpura na plotně
voní ... stále voní,
po ní k nám vklouzlo
to tajemné kouzlo Vánoc.
Tiše a ochotně
purpura na plotně
voní ... stále voní,
voněla předloni,
za rok snad zavoní zas.
To jenom v podkroví
básníci bláhoví
pro ni ... slzy roní,
jejich sny růžový
na okna dopoví mráz.
V hodině půlnoční
zvony když vánoční
zvoní ... tiše zvoní
nesou nám novinu,
že pokryl krajinu sníh.
Tiše a ochotně
purpura na plotně
voní ... stále voní,
nastal čas lásky
a rampouchů křišťálových.
- Původně americká píseň, která však dostala svou českou podobu a v podstatě u nás zdomácněla, to jsou Rolničky. Vaše děti ji budou milovat. Originál Jingle Bells napsal v roce 1850 James Pierpoint jako píseň na Díkuvzdání pro děti do nedělní školy:
Rolničky, rolničky, kdo pak vám dal hlas? Kašpárek maličký nebo děda Mráz?
Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky Vánoce a sníh.
Sláva už je sníh, jedem na saních,
kluci křičí, zvonek zní, jenom táta ztich.
Kouká na syna, uši napíná,
co to slyší v rolničkách? Na co vzpomíná?
Rolničky, rolničky, kdo pak vám dal hlas? Kašpárek maličký nebo děda Mráz?
Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky Vánoce a sníh.
Zvonky dětských let, rozezvoňte svět,
těm co už jsou dospělí, ať je znova pět!
Zvoňte z lehýnka stačí chvilinka:
vzpomínka jak rolničky, v srdci zacinká.
Rolničky, rolničky kdopak vám dal hlas?
Kašpárek maličký nebo děda Mráz?
Rolničky, rolničky co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky Vánoce a sníh.
- Tichá noc nesmí ve vašem zpěvníku chybět. Původně německá píseň z roku 1818 je dnes již přeložena do 300 jazyků. V češtině její text zní takto:
Tichá noc, svatá noc,
jala lid v blahý klid.
Dvé jen srdcí tu v Betlémě bdí,
hvězdy při svitu u jeslí dlí,
v nichž malé děťátko spí,
v nichž malé děťátko spí.
Tichá noc, svatá noc!
Co anděl vyprávěl,
přišel s jasností v pastýřův stan,
zní již z výsosti, z všech země stran:
„Vám je dnes spasitel dán;
přišel Kristus Pán!“
Tichá noc, svatá noc!
Ježíšku na líčku
boží láska si s úsměvem hrá,
zpod zlaté řasy k nám vyzírá,
že nám až srdéčko plá,
vstříc mu vděčně plá.
Zdroj: cs.wikipedia.org, karaoketexty.cz, oldiesradio.cz
