Tyto webové stránky již nejsou optimalizovány pro Mozilla 5.0.
Obsah webových stránek se nemusí zobrazovat správně nebo mohou být omezeny některé funkce.
Nejlepšího zážitku dosáhnete, když použijete jeden z následujících prohlížečů:
Pivo je kvašený, slabě alkoholický nápoj vyráběný z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek. Tak zní suchá definice. Zlatavý mok se pije po celém světě a jeho druhů je přes 40 tisíc.
Pivo znali už čtyři tisíce let před naším letopočtem v Mezopotámii. O dva tisíce let později Egypťané zapsali postup vaření piva.
První klášterní pivovar na našem území byl s největší pravděpodobností založen kolem roku 970 na Pražském hradě. V tehdejší době měl každý klášter svou vlastní pekárnu i pivovar. Zajímavostí je, že vaření piva byla výhradně ženská práce. Pivo získalo v českých zemích velkou oblibu a to až do takové míry, že ovlivňovalo řádný život věřících. Svatý Vojtěch se tedy rozhodl zakročit a po dohodě s papežem zakázal výrobu i konzumaci piva v celé zemi. Prohibice trvala až do 12.století.
Věděli jste, že ...?
... v České republice je největší spotřeba piva na světě – přes 140 l/osobu/rok.
S českým pivem je spojena osoba svatého Václava, kterého v roce 1357 jmenoval Karel IV. patronem českého piva. V roce 1818 byla zahájena první samostatná výuka pivovarství na pražské technické škole. V roce 1835 v Čechách fungovalo celkem 1087 pivovarů. V současnosti patří naše republika mezi přední světové výrobce piva a zaujímá 15. místo na světě.
K výrobě piva se používá
Slad vzniká naklíčením obilných zrn a jejich vysušením. Zpravidla se používá ječmen, pšenice, ale i rýže či kukuřice. Škroby v obilovinách vytvoří v pivu alkohol a oxid uhličitý. Zrno se nejprve namáčí, dokud se v něm několikanásobně nezvýší objem vody. Pak se nechá naklíčit, přičemž se pravidelně převrací. Když klíček dosáhne požadovanou velikost, klíčení se přeruší a slad se vysuší. Barva sladu závisí na délce máčení, velikosti klíčku, teplotě sušení a na případném pražení.
Chmel dodává pivu hořkost a aroma. Přidává se jako extrakt nebo granule z neoplodněných samičích šišek. Kvasnice pomáhají zkvasit mladinu, která vzniká ze sladu, chmele a vody. Voda tvoří až 96 % piva. Některé pivovary přidávají do piva různé druhy koření, například zázvor.
Nejsilnější pivo na světě má až 67,5 % alkoholu a jmenuje se Snake Venom (Hadí jed)
Čepování piva chce určitou zručnost. Především je důležité mít čistý pohár, opláchnutý studenou vodou. Klasicky načepované pivo pokrývá nadýchaná hustá pěna. Někdo ji miluje, jiný si počká, než trochu opadne. Pokud patříte k prvnímu typu, přijdete si na své, když si ve výčepu vyžádáte mléko. Pohár napěněného mléka nečekejte. Načepují vám pohár plný pivní pěny. Pokud ale pěnu nemusíte, objednejte si čochtana. Je to pivo načepované bez pěny. Rychle však vyprchává, proto s jeho pitím nečekejte. A nepleťte si čochtana se zvětralým pivem. Čochtan je vždy čerstvě načepován.
Víte že ...?
... stupeň piva neznamená obsah alkoholu.
Vepřové koleno na pivě s hořčičným dipem a křenem vás nadchne
Ve světě se vaří asi 40 tisíc druhů piva. Nejjednodušší je dělení na tmavé a světlé či polotmavé nebo při čepování řezané, a podle stupňovitosti. Stupňovitost neříká nic o obsahu alkoholu v pivu, ale o podílu mladiny a bývá vyšší, než obsah alkoholu. Podíl mladiny může být 7, ale i 20 %. Další dělení může být podle způsobu kvašení na svrchně kvašená a spodně kvašená piva, případně spontánně kvašené pivo.
Při vrchním a spodním kvašení se používají odlišné druhy pivovarských kvasinek, které potřebují jinou teplotu a produkují aromatické a chuťové složky piva.
Svrchní kvašení probíhá při teplotě 20–24 °C, proto je rychlejší než spodní. Při vrchním kvašení vynáší oxid uhličitý kvasinky v kvasné nádobě na hladinu. Vrchním kvašením se vyrábějí piva pšeničná, ovocná, tmavá typu porter, silná kvasnicová piva.
Tradiční americká, anglická a belgická piva jsou aromatická, někdy hořčejší než ostatní, což je dosaženo silnějším chmelení. Piva typu ale se dělí na:
Při pšeničném pivu je slad vyráběný z pšenice. Pšeničná piva jsou zakalená, mají kvasnicovou chuť a nebývají hořká. Belgická, bavorská či berlínská piva mají mnohdy ovocné nebo kořeněné příchutě.
Patří sem:
Tmavé pivo, podává se vychlazené na 13 °C.
Velmi tmavé pivo vyráběné z praženého sladu. Chuťově je podobný Porteru, může se podávat i nechlazený.
Z černého piva upečete brownies, chutnající jako čokoláda
Nebo i trapista je silné pivo vyráběné mnichy v trapistických klášterech. Takových klášterních pivovarů je na světě pouze 11, nejbližší je v Rakousku.
Zkusíte si upéct pivní chléb?
Spodní kvašení probíhá při teplotě do 10 °C. Kvasinky, používané při spodním kvašení, klesají na dno nádoby.
Název ležák nebo i lager, je odvozen od několikaměsíčního kvašení, tedy že pivo dlouho leží. Světlý ležák je nejrozšířenější druh piva. Nejznámější je plzeňský typ (Pilsener, Pilsner), či německé typy Bock, Dortmunder a Märzen. Kromě světlého existují i tmavé ležáky. Ležák si nejlépe vychutnáte vychlazený na 7 ° C.
Toto pivo najdete běžně v hospodách a hospůdkách, stupňovitost má 8–10.
Při spontánním kvašení pivo kvasí tím, co zůstalo v sudu po předchozí várce. Tento způsob kvašení je rozšířen v Belgii.
Lambic
Belgické pivo s nízkým obsahem bublinek se chutí podobá vermutu. Mícháním starých a mladých lambiků vznikly další druhy – pivo Geuze, Kriek, Faro.
Pivní lázeň je netradiční lázeňskou procedurou. Má pozitivní účinky na pokožku, působí uvolňujícím efektem, prohřívá klouby a svaly, podporuje imunitu. Během pivní lázně se nejdéle půl hodiny vyhříváte v 35 °C teplé vodě s přísadami chmelu, kvasnic, sladového šrotu. Pro lepší efekt si dopřejte pivní koupel ve vířivce. Po koupeli se jen jemně osušte a alespoň 6 hodin nesprchujte. Smyli byste si účinné látky z výtažků, které přes kůži působí ještě i po pivním koupání.
Stejně jako víno, kávu a další druhy nápojů, i pivo si lépe vychutnáte, pokud je nalité v tom správném poháru. Dokonce je důležité i to, jak je pohár umytý a jakou má teplotu. Sklenice na pivo omyjte ručně, nebo alespoň po umytí v myčce pořádně opláchněte studenou vodou. Neotírejte, aby se jemné chloupky nebo prach z utěrky nenalepili na sklo, což by mohlo ovlivnit pivní pěnu. Pohár nechlaďte ani nezmrazujte. Pivo v takto připraveném poháru zřídne a změní teplotu.
Pivo nalévejte do sklenice tak, že ho nejdříve na dně trochu napěníte a potom opatrně lijete po vnitřní straně. Fajnšmekři si nechají nalít pivo přesně podle druhu, my se podíváme na ty nejčastěji používané pivní sklenice.
Cenosillicafóbia je strach z prázdného poháru
Břichatý, těžký pohár s velkým uchem je klasickou sklenicí na pivo. Krígel je různých tvarů a velikostí, dokonce mívá i pokličku, kterou odklopíte jednoduchým pohybem palce. Ideální je na výčepní pivo a ležáky.
V hospodách se někdy setkáte i se sklenicí, která připomíná tu obyčejnou, ze které doma pijete vodu.
V elegantním štíhlém vysokém poháru se chuť a aroma pšeničného piva uchová dostatečně dlouho na to, abyste si ho vychutnali a obdivovali jeho zlatou barvu.
Malé baňaté sklenice na stopce, z jakých se pije koňak, dlouho udrží aroma a pěnu piva. Nalévejte do nich pivní speciály, černá piva, těžká, silná piva.
O vlivu piva na zdraví se vedou nekonečné debaty. Pivaři by dali ruku do ohně za to, že pivo je mimořádně zdraví prospěšné a jejich bříška rozhodně nejsou způsobena pitím piva. Jejich oponenti zas tvrdí, že pivo je alkoholický nápoj a tím je řečeno vše. Zeptali jsme se na názor Zuzany Pavelkové Šafářové: "Co se týče účinku alkoholu a jeho vlivu na zdraví, osobně si myslím, že přiměřená konzumace piva dospělému člověku přináší zdravotní benefity. Malé pivo pro ženu a velké pro muže jsou tak akorát. Každopádně je mnohem lepší pít pivo pravidelně ve velmi malém množství, než se jednou za čas opít. Tehdy se organismus musí vyrovnávat s intoxikací, která našemu zdraví rozhodně škodí."
Ze světlého piva uvařte pivní polévku
A jak je to tedy s tím pivním břichem? "Pivo obsahuje látky hořké chutě, tzv. hořčiny, které dráždí chuťové receptory a vyvolávají chuť k jídlu. V malém množství prospívají trávení, ale při velké konzumaci mohou natolik povzbuzovat do jídla, že se jednoduše začnete přejídat. Navíc se na pivo chodí především večer, což vede ke konzumaci piva a jídla v pozdních večerních až nočních hodinách a to se na vaší postavě prostě musí projevit. Pokud přijímáte nadmíru sacharidů, které nevyužijete na fyzickou nebo sportovní aktivitu, jednoduše se v těle přemění na tuk. A ten se může ukládat právě v oblasti břicha," uvádí odbornice na výživu. Samozřejmě, na pivním břiše mají výrazný podíl i dobroty, které u piva sní. Například tyto pivní tyčinky.
Nevyhrajete to ani s Radlerem. Jak říká Zuzana Pavelková Šafářová, je to pivo smíchané s limonádou, která bývá doslazována, což štíhlé linii ani zdraví neprospívá. "Rozhodně bych před Radlerem upřednostnila pivo. Radler bych pila, podobně jako limonády, opravdu jen výjimečně."
Uvedené jednotky jsou v přepočtu na půl litru piva:
Pivo nealkoholické 8 ° – 435 kJ, 104 kcal
Pivo světlé 10 ° – 775 kJ, 185 kcal
Pivo světlé 11 ° – 875 kJ, 209 kcal
Pivo světlé 12 ° – 990 kJ, 237 kcal
Pivo tmavé 10 ° – 791 kJ, 189 kcal
Pivo tmavé 11 ° – 866 kJ, 207 kcal
Pivo tmavé 12 ° – 956 kJ, 228 kcal
Dalo by se říci, že v malé míře je pivo pro organismus přijatelné. Obsahuje vitaminy skupiny B, zejména pyridoxin, kyselinu pantotenovou, riboflavin, niacin, má vysoký obsah draslíku, hořčíku. V pivu neplavou tuky ani cholesterol. Pivo působí močopudně, čímž pročišťuje ledviny a močový měchýř a tak působí preventivně proti vzniku močových kamenů. Pivo podporuje trávení, působí jako mírné sedativum, takže zklidňuje a uspává. Malou sklenku tmavého piva před spaním si zkuste dát, pokud nemůžete usnout.
Zdroj: wikipedia, brittannica, thebeerstore.ca, vedanadosah.cvtisr.sk, sme.sk, vysetrenie.zoznam.sk, kamnapivo.sk,