Nejstarší archeologické důkazy hovoří o tom, že se červená řepa používala už ve starověkém Egyptě. Okolo roku 300 před Kristem se objevila v Řecku. Řekové používali jen její listy, ne kořen. Ty obětovali bohu slunce Apollónovi. Hippokrates ji používal na léčení, listy červené řepy sloužily na obvazování ran a doporučoval konzumovat kořen pro upevnění zdraví. Římané též konzumovali kořen řepy pro její léčivé účinky a používali ji na léčení horečky. Slavný římský gurmán Apicius napsal knihu s názvem „Umění kuchyně“, v níž zveřejnil recepty s řepou: vývary a saláty.
Červená řepa vařená i pečená
V minulosti měla řepa tvar mrkve, takže byla dlouhá a tenká. V dnešní moderní kulaté podobě se v Evropě objevila až v 17. století. Jedno z prvních jídel s řepou byl boršč. Pochází z Ukrajiny a jeho dalšími přísadami kromě řepy jsou hovězí maso, brambory, mrkev, paprika a zakysaná smetana.
Červená řepa se používala také na obarvení bezbarvé stravy nebo na zvýraznění chuti dezertů. Industrializace umožnila lehčí přípravu a zpracování řepy, a tak se stala dostupnější. V současnosti je řepa známá nejen v tmavě červené variantě, ale i žluté, bílé nebo světle červené. Konzumuje se syrová, ideálně najemno nasekaná do salátu, nakládaná, vařená v podobě řepové polévky nebo hlavních jídel a pečená třeba jako řepové brownies. Pokud máte raději výraznější a sladší chuť, do omáček a polévek stačí přidat pečenou řepu. Váš jídelníček určitě obohatí pečená řepa s tymiánem nebo řepa s fetou a špenátem.
V potravinářském průmyslu se používá červená řepa jako barvivo a všude tam, kde je červená barva nedostatečná. Jejím účelem je zvýraznit barvu rajčatové šťávy, omáček, dezertů nebo džemů.
Zavařená řepa
Řepa je účinnou prevencí mnoha vážných nemocí. Nejvíc výživných látek je však v syrové řepě v podobě 100% šťávy. Nejlépe stravitelná je konzervovaná řepa. Jak ji připravit co nejjednodušeji? Řepu uvaříme ve slupce, oloupeme a necháme vychladnout. Nastrouháme ji na struhadle, posypeme kmínem, přidáme čerstvě nastrouhaný křen a vše promícháme a zalijeme studeným octovým nálevem. Řepu s nálevem necháme odstát minimálně 2 hodiny, následně naplníme zavařovací sklenice a sterilizujeme při teplotě 90 ℃. Podáváme s pečeným bramborem, masem nebo rizotem.
Pěstování
Červená řepa se vysazuje v jarním období, nejčastěji v dubnu. Sází se nařídko do hloubky asi 3 cm a 3 cm od sebe. Pěstovat ji zvládne snad úplně každý – ve výše položených místech na zahrádce. Je nenáročná na půdní podmínky, velmi odolná vůči škůdcům. Nevadí jí ani velké sucho. Při sběru se vyžaduje intenzivní červené vybarvení. Z mladých listů můžete připravit výborný řepový salát s kozím sýrem, velmi dobře se kombinuje s další salátovou zeleninou. V zimním období vás určitě potěší řepový hummus nebo řepové placky.
Jak správně skladovat řepu
Řepu na skladování sbíráme před příchodem mrazů. Uchováváme ji v chladném sklepě nebo v hlubokém pařeništi uloženou v písku, případně ve fóliovém nezavřeném pytli, nejlépe v teplotě 0 °C. Před kuchyňskou úpravou řepu omyjeme a poté vaříme ve slané vodě. Po uvaření a vychladnutí se lehko čistí, krájí i strouhá. Na vaření vybíráme podobně velké kusy řepy, aby se uvařily ve stejnou dobu. Délka vaření se pohybuje od tři čtvrtě hodiny do dvou hodin podle velikosti řepy.
Řepa – přírodní barvivo
Většina červených potravinářských barviv je vyráběna synteticky z toxických chemikálií. Přírodní alternativou k syntetickým barvivům je právě řepa, z níž lze získat jasně červené barvivo.
Existuje několik způsobů, jak můžete doma barvit řepou. Barvu lze získat také jednoduchým odšťavením červené řepy, ale má tendenci zachovat chuť a šťáva je příliš tekutá na to, aby se s ní mohl obarvit například fondán.
Máme pro vás dva nápady, jak z řepy získat ekologické a univerzální červené potravinářské barvivo.
1. Vytvoření dehydrovaného řepného prášku
Z 5 ks červené řepy vyrobíte 3–4 polévkové lžíce prášku na barvení.
Nejprve řepu oloupejte, nakrájejte na plátky a krátce blanšírujte ve vroucí vodě – tím ji zbavíte bakterií. Potom ji ponořte do ledové vody, aby se zachovala její barva. Jednotlivé plátky rozložte na plato v sušičce nebo na plech vyložený pečicím papírem a sušte při nejnižší možné teplotě. Dehydrujte do té doby, dokud se jednotlivé plátky nezmenší o polovinu. Nechejte je vychladnout a potom je rozmixujte ve vysokootáčkovém mixéru na jemný prášek. Mixér musí mít možnost mlít zrna na mouku. Prášek dobře prosejte, čímž zabráníte vzniku hrudek.
2. Výroba červeného řepného sirupu na barvení
Tři červené řepy nakrájejte na kostky a vložte do hrnce. Zalijte jen tak, aby se ponořily jednotlivé kousky. Nevařte při vysoké teplotě, jen mírně zahřívejte 20–30 minut, dokud nebude řepa měkká. Použijte nástroj na šťouchání brambor, rozmačkejte řepu v hrnci a vařte na nízkou teplotu dalších 10–15 minut. Opět nenechávejte vřít. Poté ji stáhněte z ohně a slijte přes jemné sítko nebo tkaninu. Přecezenou šťávu ještě jemně povařte a redukujte, dokud nevznikne hustý sirup. Před skladováním nechejte vychladnout.
Zdroj: vegetablefacts.net, carozahrady.sk, livingsafe.com.au
